Dvě třetiny lidí míní, že by se jim o práci měl postarat stát

Na druhou stranu proti pasivnější roli nezaměstnaných, kterým by státní instituce povinně zajišťovaly práci, se postavila zhruba třetina dotázaných.

Největšími zastánci návrhu, že by stát měl mít povinnost zajišťovat každému práci, jsou lidé starší 60 let, občané se základním vzděláním, příznivci levicových stran a lidé špatně materiálně zajištění. Rovněž lidé, kteří se obávají ztráty zaměstnání, se k podobnému postoji hlásí častěji.

Názory lidí na povinnosti státu při řešení nezaměstnanosti se v čase příliš nemění. Poněkud větší podíl veřejnosti se pro povinnost státu obstarávat práci vyslovoval pouze na přelomu tisíciletí; v letech 1999 a 2001 to bylo shodně 74 procent občanů.

Na otázku, zda je třeba bránit se nezaměstnanosti i za cenu zachovávání zbytečných pracovních míst, se česká veřejnost vyslovuje poměrně jasně, proti bylo 68 procent dotázaných.

Téměř dvoutřetinová většina občanů považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Takový postoj však postupně ochabuje. Nejvíce lidí chápalo nezaměstnanost jako příznivý jev na počátku devadesátých let minulého století (v roce 1993 to bylo 82 procent), od té doby jejich podíl klesal.

Mírně převažující část populace se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez skutečného zájmu o práci. Toto poměrně kritické mínění zaznívá častěji od lidí s vysokoškolským vzděláním, od stoupenců vládní ODS a od občanů s dobrým materiálním standardem.

Výsledky pocházejí z výzkumu agentury STEM mezi 1191 obyvateli ČR staršími 18 let.