První městskou banku čeká před vstupem investora očista

Definitivní návrh na řešení klasifikovaných úvěrů První městské banky (PMB), jejímž hlavním akcionářem je Praha, by měla v úterý projednat městská rada. Očištění banky přitom spočívá ve dvou variantách. Město může přímo odkoupit špatná aktiva, která dosahují přibližně 1,9 miliardy Kč, nebo na tyto úvěry poskytne garance. "Osobně se přikláním spíše k vystavení záruky," sdělil před nedávnem náměstek primátora hlavního města Jiří Paroubek.

Právě množství klasifikovaných úvěrů je považováno potencionálními investory za největší překážku budoucí prodejní transakce. Česká národní banka (ČNB) požaduje vytvoření dodatečných opravných položek ke ztrátovým úvěrům s nemovitou zástavou v objemu přibližně 250 až 300 miliónů Kč. Důvodem hledání nového partnera pro PMB je kromě předpokládané finanční injekce a know-how také to, že město již ztrátové bance nechce na opravné položky dát ani korunu.

Výběr kandidátů se v současné době zúžil na nejmenovanou rakousko-francouzskou bankovní skupinu a česko-lucemburský finanční subjekt. Podle posledních informací by jednání o konečné podobě smlouvy se strategickým partnerem měla být uzavřena během podzimu, nejpozději však do konce letošního roku.

Původně zvažovala získat majoritu v městské bance Investiční a Poštovní banka (IPB), nakonec však od záměru odstoupila. Její dozorčí rada totiž v prosinci 1999 výraznější vstup do PMB neschválila, neboť náklady a rizika vyplývající z tohoto kroku by podle ní nebyly vyváženy možnými výnosy. "Je to nepříjemné, čtyři měsíce práce končí," komentoval rozhodnutí IPB Paroubek a dodal, že město s vědomím IPB již jedná s jiným partnerem.

Dříve bylo přitom také vypsáno standardní poptávkové řízení, do kterého se přihlásila společnost ECM. Její nabídka však byla pro vedení města "neakceptovatelná".

Nastalá situace nedávala vedení PMB příliš důvodů k optimismu. Pražští radní již v září loňského roku rozhodli o navýšení základního jmění o 350 miliónů Kč (nyní 850,14 miliónu Kč) z prostředků města, přičemž se očekávalo, že vložené peníze by měl městu vrátit právě budoucí partner. Zastupitelé Unie svobody (US) se naopak domnívali, že jmění PMB by se mělo navýšit až poté, co do ústavu zájemce vstoupí. Zastupitel Petr Šafránek (DEU) tehdy přišel dokonce s názorem, že banka by měla být úplně zrušena. Je podle něj totiž pravděpodobné, že poskytování špatných úvěrů bylo dobře promyšleným tunelováním Prahy.

PMB vznikla z krachující Royal Banky, v níž městské zastupitelstvo za 292 miliónů Kč koupilo dvoutřetinový podíl a zároveň získalo značné dluhy. Pohledávky Royal Banky totiž přesahovaly zhruba 600 miliónů Kč. Původním záměrem bylo založit banku novou, ale ČNB myšlence městského peněžního ústavu nebyla příliš nakloněna. Tehdejší primátor Jan Koukal (ODS) ještě společně s pozdějším předsedou představenstva PMB Vlastimilem Hadrabou koupi Royal Banky nakonec prosadil.

Od svého vzniku v lednu 1995 byla PMB spíše argumentem v politickém boji na pražské radnici, než aby sloužila plně městu, k čemuž jako komunální banka byla založena. V tomto směru je první bankou tohoto typu na českém bankovním trhu. Myšlenka o prospěšnosti banky komunálního typu však není zcela nová, již v roce 1920 existoval návrh na založení Obecní banky pražské.

Město jako majoritní akcionář a hlavní klient se po nějaké době dostalo do schizofrenní situace, kdy slučovalo postavení majitele a zákazníka. Personální propojení mezi vedením banky a města také nepřispělo ke standardnímu chodu ústavu a vyvolávalo nedůvěru. V období od počátku roku 1997 až téměř do poloviny následujícího roku nebyla v PMB dokonce personálně obsazena funkce generálního ředitele.

K posílení důvěry nepřispěly ani některé podivné obchody, z nichž médii byl hojně zmiňován například nákup akcií Chemapolu z roku 1997 v hodnotě zhruba 230 miliónů Kč. Bez vědomí představenstva byl tehdy překročen povolený rozsah, což posléze vyvolalo i náležitou reakci ČNB. Na odpovědné pracovníky podalo vedení banky trestní oznámení.

PMB vykázala v prvním pololetí letošního roku ztrátu 174 miliónů Kč, která byla způsobena především tvorbou rezerv a opravných položek ve výši 143,66 miliónu Kč. Hospodaření v roce 1999 ukončila banka s auditovanou ztrátou 126,5 miliónu Kč proti 540,45 miliónu Kč v roce předchozím. Před tvorbou rezerv a opravných položek přitom PMB vytvořila zisk 12,63 miliónu Kč (v roce 1998 dosáhl výše 40,58 miliónu Kč). Hlavní město Praha drží v PMB téměř tři čtvrtiny akcií, dalším z akcionářů je ČSOB, a.s. - divize IPB.

Zdroj: ČTK