Souboj o třetí největší tuzemskou chemickou skupinu Aliachem má nezvyklé soupeře - prvním z uchazečů je stát zastoupený Konsolidační bankou a druhým firma Agrobohemie se dvěma stejně velkými akcionáři - soukromou společností Agrofert a holdingem Unipetrol, ovládaným státním Fondem národního majetku. Tito dva zájemci předložili koncem července své závazné nabídky na koupi Aliachemu konkursnímu správci jeho mateřské firmy - zbankrotovanému Chemapolu
Group. Záhy poté se oba uchazeči začali vzájemně ostře napadat. "Domníváme se, že Konsolidační banka nemá dostatek odborných kapacit na to, aby dokázala provést firmu restrukturalizací," říká mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund.Zástupce Konsolidační banky ve věřitelském výboru Aliachemu Luboš Černý pak nedávno prohlásil o konkurenční nabídce v podstatě totéž: "My se domníváme, že Agrobohemie není strategickým partnerem pro Aliachem". Podobně silná prohlášení lze při soutěžích o miliardové majetky čas od času z
aslechnout. Případ Aliachemu je však neobvyklý zejména proto, že proti sobě stojí dva zájemci, které přímo nebo zprostředkovaně ovládá stát. Jak se vlastně stalo, že stát nedokázal počínání dvou subjektů, na jejichž rozhodování má vliv, koordinovat? Na tuto otázku lze odpovědět za pomoci výčtu událostí z posledních měsíců. Letos v únoru stát pověřil Konsolidační banku, aby se podílela na restrukturalizaci Aliachemu.Kabinet zároveň souhlasil, aby firma získala státem garantovaný úvěr 400 milionů korun. Aliachem je na seznamu firem v revitalizačním programu, a Konsolidační banka proto podala přihlášku do soutěže o firmu. Do výběrového řízení se přihlásila i Agrobohemie a zástupci Konsolidační banky tvrdí, že o tom zpočátku nevěděli. Konsolidační banka za Alia
chem nabídla 805 milionů korun a Agrobohemie 815 milionů a má vítězství na dosah ruky. Nabídku Agrobohemie ovšem schválilo jen představenstvo Unipetrolu, a nikoli dozorčí rada, v níž má stát několik lidí včetně zástupců FNM, který stejně jako Konsolidační banka spadá do působnosti ministerstva financí. Představenstvo má totiž možnost samo rozhodovat o transakcích do výše tří procent zhruba osmnáctimiliardového základního jmění skupiny - tedy o částce do 550 milionů korun.Pokud by tedy šel do soutěže sám Unipetrol, a nikoli Agrobohemie, nabídku by musela schválit dozorčí rada. Lidé, kteří kauzu znají, tvrdí, že současná situace je výsledkem boje dvou uskupení - na jedné straně lidí blízkých ministerstvu financí a Konsolidační bance, na straně druhé skupiny p
odnikatelů a ministerstva průmyslu, které má v Unipetrolu svěřen výkon akcionářských práv. "Ti první chtějí začlenit firmu do revitalizace, a na tom by vydělali zahraniční poradci z Revitalizační agentury, druhá skupina sní o vytvoření vlivného průmyslového impéria," říká dobře informovaný zdroj. Ekonomové pak připomínají, že nabídky pouhých dvou tuzemských uchazečů jsou zklamáním, o firmu totiž neprojevil vážný zájem žádný velký světový chemický koncern.Zdroj: MF Dnes z 17. 08. 2000