Singer: Sazby můžeme už brzy znovu měnit

Dobrý den, nemohu začít náš rozhovor jinak než otázkou na úrokové sazby. Na konci července jste letos již po druhé sazby zvýšili. Jaké byly hlavní důvody zvýšení - rostoucí inflace nebo i něco jiného? Například držet se na dohled ECB, která sazby též zvyšuje?
Obojí, naplnila se v podstatě všechna protiinflační rizika s výjimkou slabšího kursu koruny a silnějšího kursu dolaru, tedy poptávka u nás i v zahraničí, ceny surovin, ceny českých výrobců atd. a současně se zvýšily či stále ještě zvyšují sazby hlavních centrálních bank tedy ECB, Fedu i např. Bank of England.

Na druhou stranu vize, že se nějak snažíme „držet v dohledu“ ECB je chybná, my prostě ECB a globální sazby bereme v úvahu jako jeden z faktorů, ale byli jsme nad sazbami ECB, na stejné úrovni, pod… Všechny tyto situace ještě můžeme zažít, náš hospodářský cyklus je prostě jiný než cyklus Eurozóny a naše měnová politika včetně výše sazeb tomu odpovídá.

Není tedy na čase začít zvyšovat sazby o více než jen čtvrt procentního bodu? Na posledním hlasování, tuším, takový návrh padl?
Padl a z minutes už trhy vědí, že se většina bankovní rady shodla na tom, že pokud se bude prognóza naplňovat, bude nutné dále sazby zvyšovat.

Víme, že není jednoduché předjímat budoucí vývoj, nicméně zeptáme se. Jak to vy osobně vidíte s vývojem sazeb v nejbližších letech? Bude repo sazba na konci letošního roku 3,50 nebo snad i více?
Ke konkrétnímu průběhu sazeb se bohužel nevyjadřujeme. Nicméně obecně může dojít ještě k několika posunům, a to v relativně blízké době.

Výše vámi stanovovaných sazeb ovlivní v největší míře především úrokové sazby hypotečních úvěrů. Domníváte se , že by růst sazeb mohl ztlumit hypoteční boom, kterého jsme v posledních letech svědky?
To hodně záleží i na globálním stavu likvidity, nicméně zatím bych spíše čekal, že spíš tak zpomalíme růst.

Pojďme k jinému tématu, a to mediálně oblíbeným bankovním poplatkům. Nedávno jste v jednom rozhovoru prohlásil doslova: „Cena produktu není určena pouze poplatkovou strukturou. Do značné míry je ovlivněná také tím, že jsou u nás nízké úrokové sazby. Snížit poplatky za bankovní produkty je tedy možné velice snadno. Zvedneme úroky na úroveň sousedů, sice zpomalí ekonomika, někdo zkrachuje, ale můžeme si hrdě říct, že bankovní poplatky klesly.“ Od té doby už úroky dvakrát vzrostly, bankovní poplatky však stále neklesají… České banky jsou přitom poměrně solidně ziskové a s růstem úroků se jejich ziskovost bude ještě zvyšovat. Domníváte se tedy, že další zvyšování sazeb už s bankami pohne a své poplatky sníží?
Ale poplatky se už snižují. Podle CapGemini u nás klesly už loni zhruba o 4%, což je více než pokles v EU (1,3%), přičemž ve srovnatelných transformačních ekonomikách (Slovinsko, Slovensko) poplatky docela rychle rostly.

Myslíte si tedy, že kritika vysokých bankovních poplatků u nás není na místě?
Ty poplatky jsou i vůči HDP a příjmům obyvatelstva po loňském roce asi nejnižší v celé post-transformační Evropě. Na druhou stranu mají ještě dlouhou cestu k těm, které lze pozorovat v zemích s vyvinutým finančním sektorem, vyššími úrokovými sazbami a sofistikovanými spotřebiteli využívajícími mnohem více finančních produktů a majícími mnohem větší aktiva i pasiva (třeba UK). Takže jednoduchá odpověď na tuto otázku neexistuje. O čem jsem ale přesvědčen, je to, že úroveň konkurence ve finančním sektoru v ČR je dostatečná, a navíc, že se poplatky začínají ocitat v centru pozornosti spotřebitelů. To samozřejmě vede k tomu, že jsou používány jako argument v konkurenčním boji, takže klesají a zjednodušuje se jejich struktura.

Na druhou stranu, nutno říci, že bankovní poplatky jsou i na náš vkus v poslední době až příliš medializovány. Skutečnost je taková, že lidé ne ně sice, i díky mediím “nadávají“, ale v konečném důsledku je zase až tak neřeší. V jejich rodinném rozpočtu totiž bankovní poplatky tvoří zanedbatelnou položku a tudíž i jejich případné výrazné snížení v řádu desítek procent by rodinný rozpočet ovlivnilo jen minimálním způsobem. Jaký je Váš názor?
My neuvažujeme o tom, kdo má malou či velkou zátěž. Poplatky prostě sledujeme a sledujeme také konkurenci v českém bankovnictví, ve které vidíme hlavní nástroj k jejich dalšímu snížení. Zatím nám vývoj dává spíš za pravdu.

Od loňského roku byl sjednocen dohled nad celým finančním trhem, nad kterým nyní dohlíží právě ČNB. Sekci dohledu nad finančním trhem máte na starosti právě vy. Kde vidíte největší rezervy či problémy v této oblasti?
Vnitřně vidím největší problém v organizaci, kde jsou od sebe odděleny regulace jednotlivých sektorů. Proto chystáme od 1.1. překlopení dohledů do funkcionálního uspořádání, neboli stejné činnosti byť v jiných sektorech se dostanou k sobě.

Na vnější úrovni není dobrá rozdílná úroveň ochrany zájmů klientů v různých sektorech. Určitě budeme muset stále věnovat hodně pozornosti kampeličkám, objevují se kausy z minulosti a koneckonců stále nás něco překvapuje… Také to vypadá, že nám letošní rok trošku více otestuje stabilitu finančního sektoru v období, kdy se expanze likvidity zastavuje, či obrací.

Na bankovním trhu se v nejbližší době chystají dvě velké fúze. Živnobanka spolu s HVB Bank vytvoří Unicredit banku a zanikne i eBanka, která se stane součástí Raiffeisenbank. Svým způsobem se tak sníží konkurence na bankovním trhu. Jak se na tyto změny díváte vy? Prospějí bankovnímu trhu nebo mu ublíží?
U eBanky to nebude mít nějaký významný vliv, navíc na trh vstupuje internetová polská MBanka. Uni po fůzi s Živno může začít silně konkurovat velkým bankám, což může trhu dále pomoci. Jsem proto spíše optimistický, konkurence se zostřuje. Z čistě kvantitativního hlediska navíc nejsou obě fůze svým rozměrem takové, aby indexy koncentrace, které jsou dnes hluboko pod nebezpečnými hodnotami, významně přiblížily k prahům, kde začínají nebezpečí.

Poslední otázka – je členství v bankovní radě splněním Vašich kariérních ambicí, nebo se poohlížíte ještě výše např. po guvernérské židli?
Jak říkával jeden můj bývalý šéf, „jedinou konstantou mé kariéry je změna“. To platí i pro mě, změnu sice nevyhledávám a rozhodně neplánuji, ale zatím za mnou vždy „přišla sama“, já jsem se jí nebránil a nikdy jsem nemusel litovat. Takže obecně se tím, co bude, netrápím. Navíc nejsem ani v polovině období svého mandátu… Jsem ale přesvědčen, že jmenování vice-guvernérem centrální banky  je ohromná čest pro každého ekonoma. Jsem tedy rád, že jsem tuto příležitost dostal, a snažím se na tomto postu odvést adekvátně kvalitní výkon. Ten ale musí posoudit jiní.

Děkuji za rozhovor
Michal Ruml, Finance.cz

Miroslav Singer se narodil 14. května 1968 v Praze. Po ukončení studia na VŠE v Praze (obor matematické metody v ekonomii) získal stipendium na doktorandském studiu University of Pittsburgh, kde v roce 1995 obhájil svou disertaci a získal titul PhD. Od roku 1995 do roku 2001 pracoval na různých vedoucích pozicích ve společnosti Expandia. V roce 2001 nastoupil jako ředitel do skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. V únoru 2005 byl jmenován členem bankovní rady ČNB. Přednáší kurz Informační ekonomie na VŠE Praha a vedl například také projekt marketingové a finanční studie potenciálního pořádání olympijských her v Praze.