Ceny počítačových programů se zvýší zhruba o šestnáct procent, pokud parlament na podzim přijme novelu zákona o dani z přidané hodnoty v podobě, v jaké ji schválila vláda. Počítačový software by byl totiž nově místo pěti procenty zatížen základní dvaadvacetiprocentní sazbou. "Zvýšení sazby DPH by se do cen promítlo plně. Výši cen totiž kalkulujeme na úroveň bez DPH, takže podle mého názoru nelze čekat, že by část zvýšení vstřebala firma na úkor marží
," sdělil například obchodní ředitel společnosti Software602 Pavel Nemrava.Podniky a větší firmy, kterým stát zaplacenou DPH vrací, změna sazby výrazněji nezasáhne. "Dopadne to především na koncové uživatele v domácnostech a na oblast neziskové sféry, jako jsou třeba školy," soudí ředitelka Sdružení pro informační společnost Jitka Pavlonová. "Důsledkem by pak byla vyšší míra softwarové kriminality, zpomalení rozvoje počítačové gramotnosti, a tím snížení konkurenceschopnosti ekonomiky," dodává generální řed
itel české pobočky Microsoftu Jiří Devát. Podle údajů mezinárodní organizace BSA, která softwarovou kriminalitu sleduje, se v tuzemsku daří míru nelegálních programů postupně snižovat.Zatímco ještě před šesti lety tvořily pirátské kopie dvě třetiny používaných programů, ke konci loňského roku se jejich podíl snížil ke čtyřicetiprocentní hranici. Od roku 1994 ztratili čeští obchodníci podle BSA kvůli pirátům 354 milionů dolarů, což je téměř 14 miliard korun. "Stát za toto období kvůli softwarové kriminalitě
přišel na neodvedených daních více než o tři čtvrtě miliardy korun. To podle mého názoru mnohonásobně převyšuje případný výnos ze zvýšení daňové sazby," tvrdí Jiří Devát. Přesný odhad dopadu změněné sazby u softwaru na státní pokladnu neexistuje. Společně s dalšími navrhovanými změnami DPH by se přínos měl pohybovat kolem 6,5 miliardy korun ročně. "Kolik vynese samotný software, nelze odhadovat.Je to těžké upřesnit i kvůli problémům s počítačovým pirátstvím," říká zástupce ředitele odboru nepřímých daní ministerstva financí Václav Benda. Podle něho je hlavním důvodem předkládané novely sladění legislativy s předpisy Evropské unie. "Podle příslušné směrnice nemůže být software zařazen do snížené sazby," dodává Benda. Zastánci daňového zvýhodnění počítačovýc
h programů však argumentují, že do doby vstupu republiky do unie mohl ještě software setrvat ve skupině s nižší sazbou. "Tak by se dala alespoň o něco snížit propast, která mezi námi a západní Evropou v informačních technologiích existuje. Navíc i v unii se nyní vedou debaty o tom, zda by se software neměl daňově zvýhodnit," míní poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář.Zdroj: MF Dnes z 07. 08. 2000