Systém důchodového zabezpečení v Česku se do finanční nerovnováhy dostal už před třemi roky. Většina politiků na to upozorňuje, na vhodném modelu ref
ormy se však dosud neshodli. Ještě před vstupem do Evropské unie by se mělo v České republice dosáhnout podle Zemanova kabinetu široké politické dohody na principech budoucího penzijního systému. Důchodová reforma, kterou zahájila první Klausova vláda prosazením novely důchodového zákona na podzim 1995, však po jejím pádu prakticky "zmrzla". ČR tak výrazně zaostala za Polskem i za Maďarském.Český důchodový systém se stejně jako v řadě jiných zemí dostal postupně do "pasti" stárnoucí generace. Zemanova vláda, která je u moci dva roky, od svého nástupu pracuje na koncepci důchodové reformy. I když ji však ještě oficiálně nepředložila, je zřejmé, že o principy budoucího zabezpečení důchodců svedou politické strany velký boj.
Nejvýraznější změnu v dosavadních snahách o penzijní reformu představuje postupné zvyšování důchodového věku od 1. ledna 1996, které prosadila Klausova vláda na podzim 1995. Od té doby se mužům zvyšuje důchodový věk každým rokem o dva měsíce, což bude pokračovat až do roku 2007, kdy nár
ok na penzi vznikne až od 62 let. U žen se zvyšuje důchodový věk každoročně o čtyři měsíce a cílový stav pro ně má být 61 let. Snad stojí za připomenutí, že během tvrdého parlamentního střetu o novelu navrhovali sociální demokraté, aby pro tehdejšího premiéra Klause a jeho ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku byl uzákoněn důchodový věk 99 let. Přestože sociální demokraté byli tehdy proti zvyšování věkové hranice a slibovali, že ji po převzetí moci vrátí do původního stavu, jejich vláda u zahájených změn vytrvala.V posledních týdnech se zdá, že reforma se může opět nastartovat. Po roční diskusi v podvýboru Senátu se těžiště politických jednání přenáší především na sněmovní komisi pro důchodovou reformu. Na stole leží dvě koncepce - sociálně demokratická vypracovaná úřadem ministra Špidly a poslanecká z pera Stanislava Voláka a Václava Krásy (oba US). Vládní i opoziční koncepce reagují na nepříznivý demografický vývoj. Zatímco vláda vidí řešení v zásadě v modifikaci současného "přerozdělovacího"
systému, opoziční politici prosazují zásadnější změny.Obě koncepce uznávají, že "důchodové minimum" se má zajišťovat průběžným financováním, a to z peněz vybraných na odvodech od ekonomicky aktivních občanů. Shodují se také v tom, že penzijní systém má být "spravedlivější", tedy dávky mají více odpovídat výši výdělků, respektive odvodů do solidárního systému. Problém nepředstavuje ani záměr oddělit důchodový systém od státního rozpočtu, jehož prostřednictvím stát "přerozděluje" vybrané pojistné.
Zemanův kabinet hodlá udělat první krok k prosazení své koncepce už letos. Plánuje předložit návrh zákona o sociální pojišťovně coby samostatné veřejnoprávní instituci, která by převzala úlohu České správy sociálního zabezpečení. Měla by vybírat sociální pojistné
, tedy odvody na důchody, nemocenské pojištění a na politiku zaměstnanosti. Tato veřejnoprávní instituce má také zajišťovat průběžné financování důchodů. Vedle tohoto základního pilíře systému se snaží vláda zvýšit motivaci lidí k individuálnímu připojištění. Doplňkový zdroj penzijních příjmů má představovat také zaměstnanecké připojištění placené firmou. Kabinetu už prosadil zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří budou přispívat na připojištění svých zaměstnanců. Sociální demokraté však kategoricky odmítají opoziční návrh prodloužit důchodový věk až na 65 let. Podle ministra Špidly se totiž úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva bude kompenzovat růstem ekonomiky a odvody zahraničních zaměstnanců.Exministr Volák naproti tomu opakovaně zdůrazňuje, že ještě před vlastní reformou je třeba zajistit stabilizaci současného systému; v posledních letech se totiž dostává do deficitů dosahujících už téměř 20 miliard Kč. Za nevyhnutelné okamžité opatření považuje přitom zastavení nárůstu počtu důchodců, a to prodloužením
důchodového věku až na 65 let a zpřísněním podmínek pro předčasné penze. Na poslední schůzi Parlamentu se jeho straně podařilo pro příští systém zablokovat jako 200 miliard korun z příjmů z privatizace. Vládě však naprosto nevyhovuje návrh na povinné spoření, které opozice považuje za druhý pilíř penzijního systému.Nedávný průzkum senátního podvýboru naznačuje, že levice i pravice se shodují na potřebě zvýšit míru zásluhovosti důchodů. Největší střet však nastane nepochybně kolem míry solidarity. Sociální demokraté ji tlačí nahoru, kdežto opozice opačným směrem.
Zdroj: HN z 25. 07. 2000