"Pokud nebudou přijaty reformy, tedy důchodů i veřejného zdravotního pojištění, tak termín 2012, který nebyl zatím ani přijat ani odpískán, padá. Protože podmínkou eura není jen splnění maastrichtských kritérií, ale i jejich dlouhodobá udržitelnost," sdělil Kalousek.
Kalousek prosazoval již letos stanovit pevný termín pro přijetí jednotné evropské měny, a to na rok 2012, vláda nakonec odmítla datum stanovit. Důvodem je podle ministra stav v Poslanecké sněmovně, kde vláda nemá většinu, a tím i jistotu ohledně přijetí dalších reforem a opatření.
"Vláda si je vědoma, že nemá v Poslanecké sněmovně většinu a že reformy nelze provést bez změny zákonů, a proto se vláda rozhodla termín neuvést. To jediné, k čemu se může zavázat je, že učiní do roku 2010 vše, aby byla ekonomika připravena na bezproblémové přijetí eura," uvedl ministr.
Největší rizikem pro přijetí eura je stav veřejných financí, jehož deficit by se měl pohybovat pod třemi procenty. V letošním roce by se měl podle Kalouska pohybovat kolem 3,6 procenta, i když původní odhady počítaly s 3,9 procenta. Příští rok by se díky letos přijatým reformním zákonům měl pohybovat pod třemi procenty. Podle Kalouska ale není právě bez reforem udržet deficit po třemi procenty dlouhodobě.
"Zákon o stabilizaci veřejných financí z letošního roku je jen minimální brzda. Je klíčové se vypořádat s výzvami budoucnosti, a to stárnutím populace a tedy penzijní reformou a reformou veřejného zdravotního pojištění, bez toho nemůžeme veřejné finance dlouhodobě udržet," upozornil Kalousek.
Vláda se kvůli rozložení sil ve sněmovně může podle něj zavázat pouze k jedinému, a to že učiní vše pro to, aby do konce svého funkčního období úzká hrdla ekonomiky odstranila. "Pokud bude úspěšná a schválí reformy a bude garantován dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, pak je možné stanovit termín eura," dodal.
Konvergenční plán pro přijetí eura počítá v letech 2012 a 2013 s deficitem veřejných financí kolem jednoho procenta. Podle aktuální vládní strategie pro přijetí eura vedle veřejných financí rizikem pro českou ekonomiku i nízká pružnost ekonomiky, zejména trhu práce.
Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
