V Evropské unii dnes vzniká nejvíce pracovních míst za posledních třicet let

Ani v těch reformních zemích, které vykazují poměrně vysoký hospodářský růst, se zatím nepodařilo zásadně zlepšit situaci na pracovním trhu.

Počet osob hledajících v zemích Evropské unie zaměstnání se za uplynulé tři roky snížil o čtyři milióny, i když stále je jich 14,3 miliónu. Jak vyplývá z šetření London School of Economics, na zlepšení situace na pracovním trhu má největší zásluhu rychlý hospodářský růst. Díky němu dnes v EU vzniká nejvíc pracovních míst za posledních třicet let. Evropská komise očekává zvýšení zaměstnanosti adekvátně o 1,3 procenta letos a o 1,2 procenta napřesrok, a to hlavně ve sféře služeb.

Západoevropské státy mají to štěstí, že většinou již absolvovaly restrukturalizaci těžkého průmyslu, která byla před pár lety spojena s masívním propouštěním. Dnes už tedy takové obory jako důlní, hutní či loďařský průmysl nemají na pracovní statistiky větší vliv. Na druhé straně fiskální reformy stimulovaly zaměstnavatele k přijímání nových pracovníků. V Německu byly například omezeny povinné odvody na sociální pojištění a napřesrok se tam podstatně sníží firemní daně i daně fyzických osob. Tím zbývá podnikům více prostředků na investice a tedy na rozvoj.

V jiných zemích se uvolnily příliš přísné pracovněprávní předpisy. V Nizozemsku, které má minimální nezaměstnanost, pracuje více než polovina žen na poloviční úvazek. Snazší propouštění a zaměstnávání osob přineslo nejviditelnější výsledky ve Španělsku, kde nezaměstnanost klesla z 24,1 procenta v roce 1994 na dnešních 14,1 procenta. Důležitý je také mírný růst mezd v zemích unie, mimo jiné v důsledku jistého oslabení pozice odborů.

Nominální mzdy mají letos v celé unii stoupnout v průměru o tři procenta (při inflaci 2,3 procenta) a napřesrok o 3,1 procenta. Reálné tempo růstu mezd je tedy výrazně nižší než růst produktivity práce. Hospodářský rozvoj EU oslabuje poměrně nízký podíl aktivních (letos 62 procent) na celkovém počtu práceschopných osob. Zaměstnaná je jen každá druhá práceschopná Evropanka, kdežto v USA je ukazatel pracovního zapojení podstatně vyšší, činí 79 procent a zaměstnány jsou dvě třetiny žen.

Srovnání vývoje ve vyspělých průmyslových státech a v reformních zemích naznačuje, že v našem regionu ani poměrně silný hospodářský růst na oživení pracovního trhu zatím nestačí. Souvisí to jednak s pokračující restrukturalizací těžkých oborů, jednak s tím, že zvyšování produktivity není provázeno patřičně intenzívní investiční činností. Podle analytiků z londýnského výzkumného pracoviště by se teprve roční hospodářský růst na úrovni 6 - 7 procent měl promítnout do situace na pracovním trhu reformních zemí. Přitom je nutné, aby i zde klesly pracovní náklady a zjednodušilo se propouštění a zaměstnávání osob.