Kam kráčíš česká ekonomiko?

18.12.2007 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Rok 2008 bude z pohledu ekonomických ukazatelů rokem změn, a to negativních i pozitivních. Na jednu stranu klesne nezaměstnanost a poroste průměrná mzda, na druhou stranu růst bude i inflace a HDP už neporoste takovým tempem jako v minulých letech.

Záměrem tohoto článku není hodnotit reformu veřejných financí ani politická rozhodnutí, byť jejich vliv na vývoj naší ekonomiky není nezanedbatelný. Chceme vám spíše ukázat vývoj jednotlivých ekonomických ukazatelů naší ekonomiky řečí čísel a grafů a pokusit se shrnout predikce jejich vývoje v roce 2008.


HDP už netáhnou investice, ale spotřeba domácností


V roce 2006 česká ekonomika vzrostla o rekordních 6,4 procenta. Pro letošní rok české ministerstvo financí na konci října zvýšilo svůj odhad na 5,9 procenta. Česká národní banka pak podle posledního výhledu letos ekonomický růst předpokládá na 5,8 až 6,6 procenta. V příštím roce pak ČNB čeká, že česká ekonomika poroste o 3,9 až 6,1 procenta. Co se však v posledních letech změnilo je hlavní tahoun růstu českého hrubého domácího produktu. Zatímco v minulých letech to byly zejména zahraniční investice, tak v posledních dvou letech už růst táhla zejména silná spotřebitelská poptávka. Velký nárůst v tom, že lidé více utrácejí, souvisí s řadou faktorů - například zvyšujícími se platy, snižující se nezaměstnaností či mírnou inflací. Nejvíce k růstu HDP přispívá průmyslová výroba, zejména pak produkce automobilů, elektroniky či dopravních zařízení.


Inflace půjde výrazně nahoru


Inflaci čekají v příštím roce prudké výkyvy. Zatímco v několika minulých letech byla česká inflace stabilní a nízká, když se během celého roku se pohybovala pod třemi procenty (viz graf), příští rok tomu bude jinak, o čemž ostatně svědčí i listopadové statistiky. Česká národní banka očekává na počátku roku 2008 vzestup inflace až k šesti procentům. Následně od konce prvního čtvrtletí by podle odhadů ČNB měla inflace začít klesat. Inflace poroste především kvůli jednorázovým efektům, jako je například zdražení regulovaného nájemného, elektřiny, plynu nebo tepla. Od roku 2008 rovněž stoupne spotřební daň na cigarety a do výše cen promluví i růst snížené sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Inflaci naopak již významněji neovlivní růst cen potravin, který proběhl již koncem roku letošního a jak jsme již zmínili výše, akceleroval listopadovou inflaci na 5%, což byla nejvyžší hodnota za posledních 6 let. Proti růstu cen naopak působí stále sílící koruna. Inflaci se bude snažit tlumit i ČNB, která v rámci své měnové politiky bude zvyšovat své úrokové sazby.

 


ČR začíná pociťovat nedostatek pracovních sil


Letošní rok byl z pohledu nezaměstnanosti rokem výrazného poklesu, a to ze 7,1 % v roce 2006 (dle ČSÚ), na letošních 5,5%. Pokles nezaměstnanosti se svými důsledky, mezi něž patří zejména tlak na inflaci či příliv pracovních sil ze zahraničí, bude pokračovat i roce 2008. Příští rok bychom tak měli nezaměstnanost bez problémů dostat pod hranici pěti procent, tudíž spíše než nazaměstnanost je už pomalu ale jistě problémem české ekonomiky nedostatek pracovních sil. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou zpracovávaná Eurostat pro mezinárodní srovnání, činila v Česku v říjnu dokonce jen 4,8 %, zatímco například na sousedním Slovensku byla poměrně vysokých 10,8 %.


Budeme na konci roku 2008 brát v průměru více než 23.000 Kč měsíčně?


My si dovolíme tvrdit, že ano. Průměrná hrubá měsíční mzda totiž v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí 2007 meziročně o 7,6 % na 21.470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517 korun vyšší. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se v průměru zvýšila o pět procent. Předpoklady na rok 2008 jsou i v souvislosti s tím, co jsme psali v předchozím odstavci o nezaměstnanosti, poměrně optimistické. Růst mezd totiž žene nahoru dobrá výkonnost ekonomiky, ale stále více i nedostatek volných pracovníků na trhu práce. Oborníci, odboráři i zástupci zaměstnavatelů se shodují na tom, že mzdy v příštím roce zřejmě porostou v průměru téměř o osm procent, což by po odečtení inflace znamenalo reálný růst zhruba o tři procenta. Rychlejší růst mezd, kolem devíti procent, bude v soukromém sektoru, zatímco ve veřejném sektoru růst zpomalí asi na 3,5 procenta.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.