Podle dnešního výroku soudu polská vláda také podnikla, nebo slíbila, že podnikne řadu opatření v zájmu řešení problémů v bytové oblasti. Jde například o vytvoření mechanismu finanční pomoci státu při investicích do sociálních bytů, povolení majitelům bytů zvýšit nájemné tak, aby mohli krýt náklady na udržování svého majetku a měli z něho "korektní zisk", nebo mechanismus sledování výše nájemného s cílem zajistit transparentnost jeho zvyšování. Vláda také slíbila, že bude pokračovat v úsilí s cílem zaručit majitelům možnost dostávat nájemné podle zákonů trhu.
Polská vláda tak uznala svou povinnost pomoci osobám, které jsou v podobné situaci jako stěžovatelka, uvedl soud.
Hutten-Czapská si stěžovala, že nemůže ani zacházet se svým majetkem ani ho pronajmout za adekvátní cenu a že tak polský stát porušuje jeden z článků protokolu k evropské úmluvě o lidských právech. Soud jí v rozsudku vyneseném předloni v létě dal zapravdu. Polský parlament v prosinci téhož roku schválil zákon, který předchozí situaci napravoval.
Výrok štrasburského soudu má precedenční charakter pro dalších asi 100.000 polských majitelů bytů. Případ považovali za precedens také čeští majitelé bytů.
Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
