EU se dohodla na maximální pracovní době

Směrnice o pracovní době vymezuje termín pracovní pohotovosti jako dobu, kterou například lékař stráví skutečně prací, a nikoliv třeba spánkem na služebně.

Unii tlačily k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, které hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na nynější evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům, žalujícím nemocnice za to, že jim neproplácejí celou dobu pracovní pohotovosti jako vykonanou práci.

V "sedmadvacítce" bude nadále platit maximální týdenní pracovní doba 48 hodin, nicméně zaměstnanci se budou moci dobrovolně a za přesně stanovených podmínek rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas. Poté mohou pracovat až 60 hodin nebo 65 hodin týdně v případě, že se jako pracovní doba započítává i pohotovost. "Bez toho by se v některých odvětvích nešlo zcela obejít bez výrazného zvýšení mzdových nákladů," uvedl Nečas s tím, že jde právě o zdravotnictví.

V případě agenturami zprostředkovaných zaměstnanců, které si firmy na omezenou dobu "půjčují", má EU najít shodu v tom, odkdy mají mít tito pracovníci stejné podmínky jako běžní zaměstnanci firmy, například nárok na dovolenou. V České republice platí, že mají na stejné podmínky nárok od prvního dne. V praxi to například znamená, že pokud nastoupí do firmy a měli by brát méně peněz než její "plnohodnotní" zaměstnanci, musí jim agentura rozdíl doplatit.

Této legislativě, jíž se EU zabývá několik posledních let, musí ještě dát "zelenou" Evropský parlament.