Vysokorychlostní vlaky by mohly v ČR jezdit po roce 2016

Česko podle Šlegra vysokorychlostní železniční tratě (VRT) potřebuje. V příměstských oblastech Prahy, Brna a Ostravy by odlehčily stávajícím zatíženým tratím. "Převedením dálkové osobní dopravy na nadřazenou železniční síť by se stávající tratě uvolnily také pro nákladní dopravu," vysvětlil náměstek.

Výstavba vysokorychlostních tratí by měla navázat na dostavbu čtyř železničních koridorů v ČR, které budou dokončeny v roce 2016. Například mezi Prahou a Brnem nebo Přerovem a Ostravou by se stavěly nové VRT na zelené louce. Jiné úseky by vznikly modernizací stávajících tratí budovaných na maximální rychlost 160 kilometrů v hodině. Rychlejší tratě by mohly částečně využívat i regionální spoje - například mezi Prahou a Jihlavou.

Podle Šlegra by zcela nová trať mezi Prahou a Brnem stála odhadem sto miliard korun. "Zkušenosti Německa a Francie ukazují, že náklady na jeden kilometr jsou 400 až 500 milionů korun, což je srovnatelné s výstavbou dálnic," dodal náměstek. Právě automobilové, ale také vnitrostátní letecké dopravě by měly vysokorychlostní vlaky v budoucnu konkurovat.

"Výstavba VRT by znamenala jen třetinový zábor půdy oproti dálnicím. Dvoukolejná trať má vyšší přepravní kapacitu než šestipruhá dálnice. Energetická účinnost tratí je devětkrát vyšší oproti letecké dopravě a čtyřikrát vyšší ve srovnání s individuální automobilovou," uvedl náměstek. Dodal, že VRT by měly také zrychlit železniční spojení Prahy s Vídní a Mnichovem.

Ministerstvo dopravy předloží na podzim vládě dokument nazvaný Hlavní cíle a efekty vysokorychlostních tratí v České republice, který bude obsahovat výsledky odborných studií. "Dokument bude podkladem mimo jiné pro rozhodnutí o územní ochraně koridorů pro VRT," naznačil Šlegr.