Češi po otevření pracovního trhu do Francie prý moc nepůjdou

Podle analytiků odejde maximálně několik stovek lidí. Důvodem malého zájmu je zejména nízká znalost francouzštiny a složitost tamního trhu práce.

Pracovní trh Francie je poměrně komplikovaný, především kvůli poměrně vysoké nezaměstnanosti a pro cizince kvůli poměrně malé míře využití jiného než francouzského jazyka, řekla ČTK ředitelka společnosti HR manager Markéta Černá. "Odliv Čechů do Francie jistě nebude masivní. Předpokládám maximálně v řádu stovek lidí," dodala.

Daniel Münich z institutu CERGE očekává spíš přechodný zájem mladých bezdětných lidí o kratší pracovní a životní zkušenost ze zajímavé Francie než masivní odliv pracovní síly, kterou by pocítily české podniky. "Zajímavé výdělky se tam nabízí jen lidem mluvicím francouzsky a těch u nás moc není," podotkl. Černá míní, že zájem budou mít hlavně mladí lidé o sezonní práce či nekvalifikované práce typu au-pair.

České ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém přehledu zaměstnanosti českých občanů v zemích EU a takzvaného evropského hospodářského prostoru uvádí Francii až na 17. místě. Podle něho tam v roce 2005 pracovalo 99, předloni 82 a loni 72 Čechů. Ve Velké Británii, která je na prvních místě, pracovalo mezi 17.600 a 30.000 Čechů, na druhém místě bylo Německo a na třetím Irsko. Velká Británie a Irsko otevřely svůj pracovní trh pro země bývalého východního bloku hned po vstupu těchto zemí do unie v květnu 2004.

Francie byla jednou ze zemí, které po rozšíření unie využily možnosti omezit přístup občanů nových členů EU na svůj pracovní trh. Omezení vyplývalo z obav, že kvůli příchozím přijdou o práci domácí. Teď i francouzská čísla ukazují, že obavy byly zbytečné, a rozhodnutí prezidenta Nicolase Sarkozyho bariéry odbourat je toho logickým důsledkem.

Podle čísel, která ČTK získala z francouzského ministerstva přistěhovalectví, integrace, národní identity a společného rozvoje, bylo loni občanům východoevropských osmi států vydáno kvůli práci 6236 prvních povolení k pobytu. Předloni to bylo 2771 a o rok předtím 2548. Z toho však bylo loni jen 122, předloni 121 a v roce 2005 pouhých 114 Čechů.

Jasně vedou Poláci, jichž dostalo v roce 2005 první povolení k pobytu 1394, předloni 1688 a loni 2337. Ani to ale není invaze, které se někteří obávali. Ve Francii je ještě v živé paměti strašák "polského instalatéra", kterým mávali francouzští odpůrci návrhu ústavní smlouvy EU před referendem o ní z roku 2005. Obava z lidí z Východu, ochotnými pracovat za nižší plat, byla tehdy jedním z faktorů francouzského odmítnutí "evropské ústavy" a tím de facto jejího pohřbení.