Odbory chtějí růst mezd asi o deset procent, vláda o 1,5 procenta

"My v každém případě budeme požadovat růst reálných mezd a platů - i platů, protože ty se letos propadají - minimálně o čtyři procenta. A to jsme velice zdrženliví," uvedl Štěch, který je současně senátorem ČSSD a v podzimních senátních volbách chce obhajovat své křeslo.

Předák uvedl, že ekonomika roste, proto by měly růst i příjmy. "Protože kdy jindy doženeme tu západoevropskou část EU," podotkl Štěch. Zatímco Česko podle něj ve výkonnosti dosahuje asi 80 procent EU, v paritě kupní síly to není ani 50 procent. Šéf odborové centrály dodal, že letos se platy ve veřejné sféře reálně propadly.

V prvních dvou letošních měsících ceny meziročně vzrostly o 7,5 procenta, v březnu o 7,1 procenta, v dubnu a květnu o 6,8 procenta a v červnu o 6,7 procenta. Ve veřejném sektoru se přidávalo o 1,5 procenta. Ministerstvo financí letošní inflaci odhaduje na 6,1 procenta. Podle České národní banky (ČNB) by se mohla pohybovat mezi 6,5 až sedmi procenty. Pro příští rok se ministerstvo i ČNB shodují na třech procentech.

Kabinet si po svém nástupu stanovil, že platy ve veřejné sektoru porostou za jeho vlády ročně o 1,5 procenta. Víc se zvednou tehdy, pokud ve státní sféře do roku 2010 ubude 9000 míst. Ve veřejném sektoru pracuje asi 750.000 lidí. Ze státního rozpočtu dostává mzdu 450.000 z nich, zbytek ji má z veřejných rozpočtů.

Podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty počítá ministerstvo při sestavování rozpočtu na rok 2009 podle zadání vlády se zvýšením mezd o 1,5 procenta. Janota uvedl, že výjimku tvoří školství. Učitelé kvůli platům v posledních měsících stávkovali. Poprvé to bylo loni v prosinci, podruhé letos v červnu. Pro letošek na platy získali navíc půl miliardy korun, v příštím roce by měli dostat čtyři miliardy, upřesnil Janota. "Nárůst ve sféře ministerstva školství se pohybuje okolo 6,4 procenta," dodal.

Podle Tomáše Holuba z ČNB bude přidávání, jaké si představují odbory, obtížně dosažitelné. Ekonomický růst v Česku totiž zpomaluje. Pokles nezaměstnanosti by se tak mohl v příštím roce zastavit, lidí bez práce by dokonce mohlo opět začít přibývat. Koruna navíc výrazně posiluje. Tyto okolnosti by mohly zhoršit vyjednávací pozici odborů, míní Holub.

"V eurovém vyjádření naše mzdy už dneska rostou meziročně o víc než jednu čtvrtinu. Je tu dvacetiprocentní posílení kurzu (za poslední rok) a k tomu v soukromé sféře v prvním čtvrtletí růst mezd o 12 procent. Dotahování evropské úrovně probíhá tak rychle, že bude poměrně těžké pro firmy se s tím vypořádat," uvedl Holub. Podle něj mzdový vývoj představuje pro růst inflace v domácí ekonomice největší riziko.