Východ EU se bojí, že klimatický plán je vydá napospas Rusku

Evropská komise prosazuje plán snížení emisí CO2 do roku 2020 o plnou pětinu proti roku 1990 v představě, že to zmírní globální oteplování. Nejdostupnější alternativou uhlí jakožto hlavní suroviny k výrobě elektřiny je zemní plyn, který produkuje mnohem méně CO2 než uhlí. Zatímco zásoby uhlí mají některé Země Visegrádu k dispozici, zemní plyn odebírají téměř výhradně z Ruska.

"Klimatický a energetický balík EU v některých členských zemích podstatně zvýší poptávku po dovozu zemního plynu a zesílí jejich závislost na vnějších zdrojích energie," uvedli vládní zástupci ve společném prohlášení. "Evropská unie by měla na poli bezpečnosti dodávek energetických zdrojů jednat ambiciózně a měla by navrhnout řešení stejně odvážná jako ta, která navrhla v klimatickém a energetickém balíčku," píše se v dokumentu. Prohlášení nepodepsal český zástupce, podle agentury Reuters však jen proto, že Praha v lednu přebírá předsednictví EU a chce zůstat neutrální.

Obavy střední a východní Evropy z přílišné závislosti na ruských dodávkách zesílily po srpnové válce Ruska v Gruzii. Česká Bezpečnostní a informační služba ve čtvrteční výroční zprávě hovořila o nebezpečí přílišné závislosti ČR na "dodávkách energetických surovin z jednoho zdroje nebo jednou transportní trasou". Ruské hrozby se ve zprávě týkalo i upozornění na "snahy zahraničního subjektu o ovlivnění volby technologie, která bude v budoucnu využívána" pro výrobu elektrické energie. Za negativní pro bezpečnost Česka BIS pokládá případné zvyšování závislosti na zahraničních energetických surovinách.

Visegrádské země rovněž vyjádřily obavy z přílišné nákladnosti klimatického plánu EU. Podle prohlášení by měla být při rozhodování o kvótách emisí brána v úvahu situace každé jednotlivé země EU.