Podle Dubna měl zásadní význam pro snížení výskytu nemoci zejména zákaz používání masokostních mouček při krmení hospodářských zvířat a důsledné odstraňování takzvaného rizikového materiálu z těl jatečných zvířat po porážce. Mezi rizikový materiál patří hlavy s mozky, oči, uzliny, mícha a části střeva porážených zvířat.
Od objevení BSE v Česku je na výskyt nemoci vyšetřován veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat.
"I v ostatních členských zemích EU případů BSE ubývá, nezmění-li se tedy nic k horšímu, a nic nenasvědčuje, že by mělo, bude možné, zřejmě do roka, počítat se snížením počtu vyšetřovaných zvířat na BSE," uvedl Duben. Snížení počtu kontrol by podle něj přineslo významnou úsporu pro jatka, případně i pro zemědělce.
Celkem bylo od roku 2001 do konce letošního listopadu vyšetřeno 1,351 milionu kusů skotu, nemoc šílených krav byla diagnostikována ve 28 případech. Naposledy testy nemoc odhalily loni v prosinci u desetileté uhynulé krávy z chovu ve Fojtovicích v Ústeckém kraji.



Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
