Německo a Francie odmítly návrhy na vydávání dluhopisů eurozóny

V poslední době se rozšířily dohady, že země eurozóny by byly ochotny uvažovat o společném dluhopisu, z jehož prodeje by se pomohlo zemím jako Irsko a Řecko, jejichž finanční situace se s finanční a ekonomickou krizí prudce zhoršila. Weber takový nápad odmítl již na počátku února.

Dnes Weber zopakoval, že společný eurodluhopis je "špatná cesta". "Společný závazek za finance jednotlivých států není žádoucí a nebyl by v souladu s ústavním rámcem EU," řekl Weber, který za Německo sedí v bankovní radě Evropské centrální banky (ECB). "Musí být jasné, že odpovědnost za svou fiskální politiku přebírají jednotlivé země," dodal Weber v listu Die Welt.

Weber již dříve připomněl, že zodpovědnost jednotlivých zemí za zdraví jejich veřejných financí byla jednou z podmínek německého přijetí eura. Země EU i eurozóny vydávají státní dluhopisy pouze svým jménem. Německo si před přijetím eura vymohlo, že Evropská centrální banka nebude finančně sanovat členské země eurozóny, které nebudou schopny splácet své dluhy.

Zdroj z francouzské vlády agentuře Reuters řekl, že emise společného eurodluhopisu se neplánuje. "Nemyslíme si, že to je reálné," řekl.

Diskutovat o možnosti vydávání společných eurodluhopisů se začalo v situaci, kdy se prudce zvyšují rozdíly mezi rostoucími úrokovými sazbami dluhopisů ohrožených zemí eura a dluhopisy německými, které slouží jako měřítko evropského trhu. Začalo se také hovořit o možném bankrotu některých periferních zemí eurozóny.

Weber na otázku, zda jsou nějaké země eura ohroženy bankrotem, odpověděl záporně, podobně jako na otázku, zda si dovede představit rozpad eurozóny. Řekl však také, že si dovede představit určitou pomoc pro státy s finančními potížemi, avšak jen v případě mimořádných okolností a při stanovení přísných podmínek.

"Vydávat bianko šek by bylo rozhodně chybné," řekl. Dodal pak, že případná pomoc by závisela na konkrétní situaci a měla by mít charakter podobný úvěrům Mezinárodního měnového fondu.

Weberův postoj k možné pomoci v eurozóně naznačuje, že odpor Berlína k takové představě není absolutní. Německo, které v minulých letech usilovně pracovalo na snížení rozpočtového deficitu k nule, se bojí, že nyní bude muset platit za země, které fiskální disciplínu nedodržovaly. Irsko například čeká letos rozpočtový deficit téměř deset procent hrubého domácího produktu, což je více než trojnásobek maximálního limitu EU.