Mariánskolázeňské oplatky patří mezi nejznámější případ výrobku, který se pokoušel získat ochranné označení Evropské unie a jeho cesta byla také jednou z nejkomplikovanějších. Z německé strany totiž zaznívaly výhrady, že oplatky se nevyrábí v regionu, kterého se žádost týká, tedy na území obcí Mariánské Lázně a Velká Hleďsebe. Výrobce oplatků v takovém případě musí prokazovat, že všechny komponenty oplatků jsou v tomto regionu vyráběny. Pod žádostí o ochranné označení je podepsáno sdružení KLS Klimentov z Velké Hleďsebe a Opavia-LU ze skupiny Danone.
Kvůli sporům o mariánskolázeňské oplatky měli tento týden dokonce hlasovat zástupci členských států, nakonec na něj ale nedošlo. Německo své námitky stáhlo, ale i kdyby to neučinilo, Češi by zřejmě i tak uspěli. Evropská komise totiž žádost o registraci uznala jako oprávněnou a členským státům doporučila hlasovat ve prospěch Mariánskolázeňských oplatek.
Jde o podobný případ jako u karlovarských oplatek. Zástupci sudetoněmeckých krajanských sdružení v zde argumentovali tím, že vysídlenci po druhé světové válce recepturu na výrobu oplatek přenesli s sebou do nových domovů v Německu či Rakousku, kde jejich potomci ve výrobě pokračují. V případě karlovarských oplatek spory nadále pokračují.



Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
