Výdaje na zdravotnictví jsou v Česku nízké

21.12.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Česko je zemí s nejnižšími soukromými výdaji občanů na zdravotní péči ze zemí OECD. Tento trend je však dlouhodobě neudržitelný, stejně jako zachování současné výše státní penze.

Zdravotní pojištění mají v Česku ze zákona (48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) všichni občané s trvalým obytem na území České republiky. Na kvalitu poskytnutí zdravotní péče nemá v Česku přitom žádný vliv, zda občan zdravotní pojištění platí či nikoliv. Zdravotní péče příslušnému zdravotnickému zařízení je proplacena příslušnou zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovny hradí zdravotní péči i za občany, kteří si neplní zákonnou povinnost a neplatí zdravotní pojištění. Vymáhání dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění na dlužnících není přitom mnohdy úspěšné.


Česko - výdaje na zdravotní péči porostou

Zdravotní péče je v Česku z 95 % hrazena ze zdravotního pojištění, což je nejvíce ze všech členských zemí OECD. Pouze zbylých 5 % připadá na soukromé výdaje občanů (např. doplatky u stomatologů…). I ve Skandinávii, zemích s propracovaným sociálním systémem (přečtěte si více o systému sociální podpory v Česku), jsou soukromé výdaje občanů na zdravotní péči více než 10 %. Z členských zemí EU připadá nejmenší podíl na hrazení zdravotní péče z veřejných zdrojů v Nizozemí (71 %). Jenom např. u léků činí spoluúčast pacientů v Česku necelých 30 % ceny léků a v západních evropských zemích je to přes 50 % a v USA dokonce více než 75 %. Spoluúčast pacientů tak bude muset v budoucnosti být i v Česku vyšší.

V posledních deseti letech se výdaje na zdravotnictví v zemích OECD zvýšily v průměru o 4 % ročně. Tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Výdaje na zdravotnictví tedy budou rok od roku vyšší. Reálně tedy utratíme za zdravotní péči čím dál víc. Nejvíce za zdravotní péči přitom utratí penzisté (spočítejte si, kdy půjdete do důchodu v kalkulačce důchodového věku). Rostoucí osobní náklady na zdravotní péči by měly být dostatečným důvodem pro vlastní šetření (či investování) do vlastního finančního zabezpečení (penzijní připojištění je možné sjednat v on-line centru). Druhým podstatným důvodem je reálný pokles státní penze k průměrné čisté mzdě.


50 miliónů občanů bez pojištění

Stejně jako v Česku, tak i v dalších zemích EU jsou téměř všichni občané zdravotně pojištěni. Pro mimoevropské země to však neplatí. Např. v USA nemá zdravotní pojištění 14 % občanů. Zdravotní pojištění není v USA ze zákona povinné a záleží na každém jednotlivci, jakou zdravotní pojistku si uzavře. Uzavření zdravotní pojistky není levnou záležitostí, a proto je častým firemním benefitem v USA zdravotní pojištění. V případě firemní zdravotní pojistky navíc nemůže pojišťovna žádného zaměstnance vyloučit z pojištění. Často tedy zjednodušeně v USA platí, mám práci, jsem pojištěn. Přečtěte si článek Mzdové náklady zaměstnavatele versus hrubá mzda ve světě.


Více peněz = kvalitnější zdravotnictví

Rozdíly ve výdajích na zdravotnictví má samozřejmě vliv na kvalitu a objem zdravotní péče. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v USA.

  • celkové výdaje na zdravotnictví představovaly v roce 2007 dokonce 16 % HDP, zdaleka nejvíce ze všech členských zemí (průměr za OECD je 8,9 %), následuje Francie (11,0 %), Švýcarsko (10,8 %), Německo (10,4 %)
  • v USA jsou rovněž nejvyšší výdaje na zdravotnictví na obyvatele (7 290 USD v paritě kupní síly), což je 2,5krát více než činí průměr za země OECD (2 984 USD)
  • USA jsou spolu s Mexikem jedinými zeměmi, kde je hlavním zdrojem financování ve zdravotnictví soukromý sektor

Nejvyšší výdaje na zdravotnictví jsou mimo USA dále v Norsku (4 763 dolarů) a Švýcarsku (4 417 dolarů). V Česku jsou výdaje na zdraví, v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD, nízké. Za rok 2007 činily výdaje na jednoho obyvatele v paritě kupní síly 1 626 dolarů. Celkové výdaje na zdravotnictví byly v Česku v roce 2007 pouze 6,8 % HDP (stejně jako v Koreji), méně to bylo pouze v Turecku (5,7 %), Mexiku (5,9 %), Polsku (6,4 %).


Tabulka: Náklady na zdravotnictví na obyvatele v zemích OECD v paritě kupní síly (údaje za rok 2007)

Země Náklady na zdravotnictví na obyvatele
USA 7 290
Norsko 4 763
Švýcarsko 4 417
Lucembursko 4 162
Kanada 3 895
Nizozemí 3 837
Rakousko 3 763
Francie 3 601
Belgie 3 595
Německo 3 588
Dánsko 3 512
Irsko 3 424
Švédsko 3 323
Island 3 319
Austrálie 3 137
Velká Británie 2 992
OECD 2 984
Finsko 2 840
Řecko 2 727
Itálie 2 686
Španělsko 2 671
Japonsko 2 581
Nový Zéland 2 510
Portugalsko 2 150
Korea 1 688
Česko 1 626
Slovensko 1 555
Maďarsko 1 388
Polsko 1 035
Mexiko 823
Turecko 618

Zdroj: OECD, OECD Health at a Glance 2009



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.