Creditreform: Ekonomika západní Evropy ožívá, na východě recese

Očekávaný vývoj HDP pro rok 2009 se ve srovnání s předchozím rokem pohybuje u většiny ekonomik v záporných číslech. Výrazný rozdíl je mezi ekonomikami států západní Evropy a silně exportně orientovaných zemí v regionu střední a východní Evropy. Meziroční pokles HDP u všech sledovaných západoevropských zemí se s výjimkou Lucemburska vejde do pěti procent. Konkrétně ve Velké Británii je to minus 5,0 procenta, v Německu minus 4,8 procenta a v Rakousku minus 4,0 procenta.

Ze zemí střední a východní Evropy se do pětiprocentního poklesu vejde pouze ČR, jejíž očekávaný výsledek se pohybuje kolem čtyřprocentního poklesu. Výsledky ostatních zemí jsou výrazně horší, kolem pětiprocentní hranice je ještě Slovensko a Bulharsko. Hrubý domácí produkt na Ukrajině, v Litvě a v Lotyšsku by měl v roce 2009 propadnout dokonce o 18 procent. V kladných číslech se očekává výsledek Srbska a Polska.

Mezi přímé dopady hospodářské krize patří rostoucí nezaměstnanost. Její míra se v zemích západní Evropy pohybuje mezi 3,8 procenta ve Švýcarsku až po 8,0 procenta v Německu. Ve střední a východní Evropě je situace jednotlivých zemí výrazně horší. Na osm z patnácti sledovaných zemí má míru nezaměstnanosti ve dvouciferných číslech. Nejhorší je situace v Srbsku, kde se očekává míra nezaměstnanosti vyšší než 25 procent.

Dalším průvodním znakem ekonomické krize je zhoršující se platební morálka firem a narůstající počet insolvencí. Do října roku 2009 vzrostl počet případů insolvencí podniků v Rakousku o deset procent, ve Velké Británii a Itálii dokonce o 40 procent. Téměř všechny země střední a východní Evropy očekávají více než 40 procentní nárůst insolvenčních případů. ČR, Chorvatsko a Lotyšsko jsou dokonce nad 60procentní hranicí. Extrémní je situace v Bulharsku a na Ukrajině.

Creditreform je mezinárodní skupina poskytující svým zákazníkům hospodářské a kreditní informace, poskytuje služby inkasa pohledávek a také další služby v oblasti řízení rizik.