Na jihu Moravy loni kvůli krizi klesly počty pracujících cizinců

K poslednímu prosinci loňského roku pracovalo v Brně 19.397 cizinců, z toho téměř polovina měla pracovní povolení, a pocházela tak ze zemí mimo Evropskou unii. O rok dříve brněnský úřad práce registroval 20.571 pracujících cizinců, z toho rovněž asi polovina s pracovním povolením.

Podíl jednotlivých států, z nichž pracující cizinci v Brně pocházejí, zůstává podle mluvčí brněnského úřadu práce Ivany Ondrákové dlouhodobě beze změny. "Mezi cizinci ze třetích zemí výrazně převažují Ukrajinci, ze států EU Slováci. Významně je početně je zastoupená dále Moldávie a Rumunsko. Ke změně došlo v průběhu roku 2008, kdy výrazně přibylo Mongolů," řekla ČTK.

Ekonomická recese se podle ní projevila mírným poklesem počtu zahraničních pracovníků, ale zároveň změnou podílu druhů vydávaných pracovních povolení, a to výrazně ve prospěch družstev. "Z celkového počtu vydaných povolení k zaměstnání bylo 7963 pro členy družstev," podotkla.

Systém družstev funguje tak, že cizinec si v Česku založí družstvo. Za členství v něm se platí. Družstvo se chová jako firma a najímá pracovníky na stavby a úklid. Družstva úřadu práce oznamují požadavky na obsazení těchto profesí. Češi ale o placený vstup do družstva nemají zájem, a tak družstvo navrhne úřadu zaměstnat Ukrajince. Ti za členství platí rádi, aby získali práci v Česku.

Na Blanensku meziročně klesl počet pracujících cizinců zhruba o třetinu na 1067. Také na Blanensku jsou dlouhodobě nejpočetnější skupinou pracujících cizinců lidé ze Slovenska a Mongolska. Mnoho Mongolů totiž v minulosti našlo práci ve firmách skupiny Apos. "V důsledku probíhající krize došlo k výraznému poklesu pracovních míst a ochotě zaměstnavatelů zaměstnávat cizince," uvedla ředitelka blanenského úřadu práce ke snížení počtu pracujících cizinců v okrese.

V okrese Brno-venkov se počet pracujících lidí ze zahraničí snížil o tři pětiny na 673. Nejčastěji byla loni stejně jako o rok dříve zemí původu těchto pracovníků Ukrajina. Na Vyškovsku bylo pracujících cizinců ke konci roku 307, o rok dříve 502, výrazná většina ze zemí unie. Nejvíce jich loni bylo ze Slovenska (248), následují Ukrajina (13) a Bulharsko (11).

Z údajů úřadu práce vyplývá, že nejčastěji v dotyčných okresech pracují cizinci jako pomocní či montážní dělníci. V Brně vzhledem ke struktuře průmyslu také velmi často pracují jako zedníci a programoví specialisté v IT.

Počty pracujících cizinců v některých okresech Jihomoravského kraje ke konci loňského a předloňského roku: pracující cizinci k 31.XII.2009 pracující cizinci k 31.XII.2008 pokles v pct Brno-město 19.397 (8889) 20.571 (10.152) -5,7 Brno-venkov 673 1614 -58,3 Blansko 1067 1479 -27,9 Vyškov 307 502 -38,8

Pozn.: číslo v závorce znamená počet cizinců s pracovním povolením, tedy mimo zemí EU a Evropského hospodářského prostoru

zdroj: úřady práce