Letos podle analytiků nelze čekat výraznější růst mezd

Průměrná mzda loni v Česku vzrostla o 907 korun na 23.598 Kč. Proti předchozímu roku tak byla vyšší o čtyři procenta. Po odečtení inflace se mzda v loňském roce zvýšila o tři procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 5,2 procenta, tedy o 1268 korun na 25.752 korun. Reálná mzda se zohledněním inflace vzrostla o 4,8 procenta. "Navíc i nadále platí, že více než dvě třetiny zaměstnanců si mohou nechat o průměrné mzdě tak akorát zdát," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

"Dnes zveřejněná data nemění nic na naší prognóze, že v roce 2010 porostou mzdy jen velmi pomalu - růst nominální průměrné mzdy odhadujeme na dvě procenta, reálné na 0,5 procenta. V ekonomice nejsou přítomny žádné mzdově inflační tlaky," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Ani podle analytika společnosti Citfin Jiřího Šimka si letos většina zaměstnanců příliš nepolepší. "Nezaměstnanost ještě v dalších měsících mírně poroste a tlak na výraznější růst mezd nebude. Jak ukázala dnešní čísla, ani nízká inflace nedává důvod k výraznějšímu zvyšování mezd," uvedl.

Navíc rostoucí nezaměstnanost podle odborníka na řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers ČR Branislava Hunčíka ubírá zaměstnancům argumenty při mzdových vyjednáváních. "Napjaté firemní finance a přísné požadavky na řízení hotovosti nedávají ani podnikům příliš prostoru pro zvyšování mezd," uvedl.

Rychlý růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí je pak podle Mertlíka výsledkem kombinace rychlého růstu nezaměstnanosti, kdy firmy přednostně propouštěly zaměstnance s nižší kvalifikací, a vyplácením ročních odměn. Odměny firmy vyplácely v prosinci mimo jiné i proto, že od ledna jsou mzdy vyšších příjmových skupin zaměstnanců více daňově zatíženy v důsledku zvýšení stropu u pojistného na sociální pojištění.

"Údaje o poměrně výrazném zvýšení průměrné mzdy určitě neznamenají reálné zvýšení platů lidí, kteří si svou práci udrželi. Do značné míry je nárůst způsoben také sezónním výkyvem, tedy výplatou mimořádných odměn na konci roku," uvedl Šimek.

Důležitou informací tak podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je, že celkový objem vyplacených mezd ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesl o dvě procenta, neboť propouštění zaměstnanců mělo větší vliv než růst mezd. "Tato informace koresponduje s poklesem maloobchodních tržeb, vývojem HDP a absencí inflačních tlaků v ekonomice," dodal.

Celkově lze podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška konstatovat, že ztratila mzdová statistika velkou část své dřívější vypovídací schopnosti. "Ekonomická rozhodnutí, která se odvozují od dynamiky mezd, se budou muset dělat s větší obezřetností," upozornil.