Úvěry by neměly naši existenci ohrozit, ale podpořit

Život na dluh se během posledních let mezi českými občany stává běžnou záležitostí. Nabídka různých úvěrů či půjček je opravdu široká a jejich dostupnost mnohdy velmi snadná. Je však život na dluh rozumné rozhodnutí?

Žijeme v době plné úvěrů a půjček. I v současné době, kdy se v naší ekonomice projevila světová hospodářská krize, je výběr úvěrů a půjček opravdu široký – hypoteční úvěry a úvěry od stavebních spořitelen na financování bydlení, úvěry spotřebitelské na nákup prakticky čehokoli (televize, automobilu nebo třeba zahraničního zájezdu). Přestože úvěrové instituce přísněji posuzují úvěrové žádosti, přístup k některým úvěrům, zejména těm od nebankovních institucí, bývá někdy velice snadný. Není potom divu, že zadluženost českých domácností stále roste, i přestože v poslední době tempo kvůli zhoršené ekonomické situaci oproti předchozím letům zvolnilo.

Pozor na předluženost

Zadlužování by vždy mělo být prováděno s rozmyslem a dostatečnou opatrností. Vzít si spotřebitelský úvěr a koupit si třeba nový notebook je jistě lákavé, může to však přinést nemilé problémy v budoucnu v podobě potíží s úhradami splátek a případnými exekucemi. Při rozhodování o zadlužování by však mělo platit motto, že úvěry by neměly naši existenci ohrozit, ale naopak podpořit.

V dobách hospodářského růstu i poklesu, by měl žadatel o úvěr vždy své rozhodnutí pečlivě zvážit a podstupovat jen přiměřená rizika. V první řadě by měl zvážit svůj budoucí příjem. Vždy by měl mít zajištěné budoucí příjmy na splácení dluhu. Není totiž důležité, zda žadatel o úvěr či půjčku peníze teď má nebo nemá. Důležité je, zda je bude mít. Tato podmínka je důležitá obzvlášť v dobách krize, kdy se ztráta zaměstnání a tím pádem ztráta budoucích příjmů stává více pravděpodobná, než v dobách hospodářského růstu. Proto by měl zájemce o úvěr vždy dobře zvážit své možnosti. Nebezpečné je zadlužování z důvodu nedostatku finančních prostředků, které může vést ke stále většímu zadlužování, začarovanému kruhu vedoucímu třeba až k osobnímu bankrotu.

Časová hodnota peněz

Do rozhodování o zadlužení by měla vstupovat i tzv. časová hodnota peněz. Objem peněz získaný dnes má větší hodnotu, než stejný objem peněz získaný zítra. Je to dáno tím, že peníze obdržené dnes mohou do zítřka přinést nějakou hodnotu. Ať už materiální nebo nemateriální například v podobě zkvalitnění života bydlením v novém domě. Záleží ovšem na budoucím vývoji cen zboží a služeb. Jestliže dochází k jejich růstu (inflaci), reálná hodnota peněz se postupně snižuje (jinými slovy: dnes si za určitou sumu peněz koupím více zboží než zítra). V takových dobách je lepší peníze dlužit a užít si jich tak „včas“, než svou hodnotu ztratí.

Na trhu nemovitostí je v současné době trend opačný. Ceny nemovitostí postupně klesají a pravděpodobně ještě klesat budou. Za takové situace je z pohledu teorie výhodnější držet aktivum, jehož hodnota relativně roste, tedy peníze. Je lepší si peníze ponechat a nejlépe je vhodně investovat (s minimálním rizikem např. do státních dluhopisů či na termínovaný účet v bance). Situaci s bydlením tak lze dočasně vyřešit nájmem a s koupí počkat až na dobu, kdy se propad cen nemovitostí zastaví a bude následovat jejich opětovný růst.

Úvěry by měly být levné

I úvěry mají svoji cenu a tou je úrok, respektive úroková sazba. Úroková sazba je určena střetem nabídky a poptávky po úvěrech a je tedy pohyblivá. V zájmu dlužníka je platit za vypůjčené peníze úrok co nejnižší, neboli vypůjčit si peníze před tím, než začnou úrokové sazby růst. Obecně dochází k poklesu úrokových sazeb v době ekonomické krize, naopak k jejich růstu v době ekonomického rozmachu. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka své sazby v současné době drží na historicky nejnižších hodnotách, dá se v budoucnu očekávat jejich postupné zvyšování.