Výdaje státu na mzdy firem v insolvenci loni klesly o dvě pětiny

31.01.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 31. ledna (ČTK) - Výdaje státu na mzdy podniků v insolvenci loni proti předchozímu roku klesly o 41 procent. Úřady práce vyplatily zaměstnancům firem v insolvenci na náhradě nevyplácené mzdy 497,8 milionu korun, o rok dřív to bylo 844 milionů Kč. Nejvíc loni dostali na náhradách mzdy zaměstnanci textilní firmy OP Prostějov. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

"Nárok na výplatu ušlé mzdy loni uplatnili zaměstnanci 847 firem v konkurzním řízení," uvedla Táňa Švrčková z tiskového odboru MPSV. V roce 2009 to bylo 750 firem, ale náhrady mezd se týkaly větších podniků, především výrobců skla či porcelánu.

Platební neschopnost zaměstnavatelů tak loni postihla méně zaměstnanců než předloni. Počet podaných žádostí o výplatu náhrady mzdy loni klesl na 9998, o rok dřív to bylo 16.281 žádostí.

Podle objemu vyplacených prostředků bylo v roce 2010 nejvíce vyplaceno zaměstnancům OP Prostějov, a to 37,15 milionu korun. Zaměstnanci ČKD Kutná Hora dostali loni 35,34 milionu korun a pracovníci Nemocnice Kutná Hora 17,52 milionu korun. V roce 2009 dostali nejvíce zaměstnanci společnosti Sklo Bohemia s 90,08 milionu korun, následoval Crystalex se 77,98 milionu korun a Karlovarský porcelán se 70,2 milionu Kč.

Nejvyšší částku loni musely úřady práce vyplatit ve Středočeském kraji, celkem 101,24 milionu Kč, v Praze to bylo 75,51 milionu Kč. Nejnižší náklady si naopak vyžádaly náhrady mzdy v Karlovarském kraji s 9,49 milionu a v Pardubickém kraji s 10,27 milionu korun.

Z hlediska srovnání krajů největší pokles zaznamenal kraj Vysočina, kde výdaje roku 2010 klesly proti předešlému roku o 90,95 milionu na 13,84 milionu korun. Naopak největší nárůst postihl Olomoucký kraj, kde loni výdaje na náhradu mzdy podniků v insolvenci proti roku 2009 vzrostly o 26,41 milionu na 57,14 milionu korun.

O náhradu mzdy mohou úřad práce požádat zaměstnanci podniku, který se ocitl v insolvenci a nevyplácí nebo nevyplácel jim plat. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše za tři kalendářní měsíce. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které měsíce si uplatní mzdové nároky.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK