Většina krajů bude mít příští rok schodkový rozpočet

19.12.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 19. prosince (ČTK) - Většina krajů bude v příštím roce hospodařit se schodkem. Vyrovnaný rozpočet nebo přebytek předpokládá pouze pět ze 14 krajů, některé z nich ale jen díky odlišné metodice, když mají úvěry započítané do příjmů. Vyplývá to z údajů zveřejněných na webových stránkách krajů. Ty už přitom své rozpočty ve většině případů schválily.

Nejvyšší schodek bude mít Praha, a to 6,7 miliardy korun. Hlavní město ale hospodaří s nejvyšším rozpočtem, výdaje plánuje 43,9 miliardy korun. Druhý Středočeský kraj počítá s výdaji 16 miliard korun a třetí Jihočeský 12 miliard Kč. Druhý nejvyšší schodek plánuje Moravskoslezský kraj - 2,1 miliardy korun, a třetí Jihočeský kraj - cca 1,1 miliardy korun. V ostatních případech se schodky pohybují v řádech desítek nebo stovek milionů korun.

Vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet na příští rok plánují kraje Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický a Vysočina. Ne vždy to však nutně znamená, že se nebudou zadlužovat. Některé z nich totiž mají do celkových příjmů započítanou kapitolu financování, která obsahuje vedle zůstatku na bankovních účtech i úvěry. Například kraj Vysočina očekává příjmy 8,13 miliardy Kč, skutečné příjmy například z daní či dotací však budou dosahovat 7,32 miliardy. Zbytek tvoří například úvěr od Evropské investiční banky. Podobně je tomu u Olomouckého kraje. I u nich tak bude rozpočet spíše schodkový. A to i přesto, že Vysočina počítá s dosud nejvyšší rezervou.

Očekávání krajů, pokud jde o vývoj hospodaření v příštím roce, se liší. Například Olomoucký kraj předpokládá, že se mu daňové příjmy sníží asi o 100 milionů korun. Počítá proto s poklesem jak na příjmové, tak na výdajové straně. Naopak další kraje předpokládají nárůsty. Plzeňský kraj počítá s nárůstem výdajů o čtyři procenta a příjmů o 11 procent.

Podle ekonomů by ale kraje měly počítat spíše s propadem. "Jsme v nové realitě a příjmy jen stěží porostou," uvedl analytik Aleš Michl z Raiffeisebank. Podobně hovoří i vedoucí ekonomického odboru Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann a člen nově založené ekonomické rady Asociace krajů. Podle něj jsou pro kraje největším rizikem změny v dani z přidané hodnoty. "Odsaje to peníze ze všech částí veřejných financí, speciálně z rozpočtů krajů a ze zdravotního pojištění," řekl Fassmann. Vzrostou jim tak podle něj náklady na školství či dopravu.

Rozpočty krajů v roce 2012: Kraje* Příjmy Výdaje Schodek/Přebytek Praha 37,2 43,9 -6,7 Jihomoravský 5,15 6,0 -0,85 Jihočeský 11,26 12,36 -1,1 Královéhradecký 3,295 3,195 0,1 Karlovarský 1,146 1,717 -0,571 Liberecký 2,328 2,281 0,047 Olomoucký* 4,317 4,317 0 Moravskoslezský 6,9 9 -2,1 Pardubický 2,92 2,865 0,055 Plzeňský 4,683 4,756 -0,073 Středočeský 15,6 16,3 -0,7 Ústecký 11,9 12,3 -0,4 Vysočina* 8,126 8,126 0 Zlínský 8,335 9,263 -0,928

* Některé kraje, například Olomoucký či Vysočina, započítaly do příjmů kapitolu financování, která zahrnuje mj. úvěry. U Olomouckého kraje bez ní dosáhnou příjmy po konsolidaci 3,519 miliardy korun. Schodek by tak bez položky financování činil 0,8 miliardy. U kraje Vysočina by příjmy dosáhly 7,325 miliard, schodek by byl 0,801 miliardy.

Zdroj: weby a tisková oddělení krajů

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK