Podnikatelské prostředí v Evropské unii

Téma tohoto týdne: Život v EU

Na základě tzv. Evropské dohody o přidružení ČR k EU, platné od roku 1995, již byla prakticky odbourána veškerá cla na průmyslové výrobky. Poslední zbytky cel, popř. dovozní a vývozní kvóty, existují jen u některých zemědělských výrobků a potravin. Českým podnikům se plně otevírá trh s téměř 450 miliony obyvatel.
Vstupem do unie odpadnou jakákoliv cla v obchodě s ostatními členskými státy. Odpadne i celní kontrola a celní projednávání, což tento druh obchodu zlevní.
 

Co české podniky po vstupu do EU získají?

• Po vstupu bude pomoc nadále poskytována prostřednictvím tzv.  strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které jsou určeny hlavně k podpoře regionálního rozvoje a zlepšování infrastruktury. Podniky je budou moci dále využít např. k modernizaci vybavení nebo rekvalifikačním programům.
• České podniky získají vstupem do EU neomezený přístup na trhy členských zemí, včetně možnosti ucházet se o veřejné zakázky.
• Získají také možnost přístupu na trhy těch států, s nimiž EU vyjednala preferenční dohody.
• Přehlednější a také důvěryhodnější právní prostředí pro podnikání v EU.
• Společná měna a s ní i jednotná makroekonomická politika umožní podnikům rozhodovat se za předvídatelných podmínek. Důvěryhodné prostředí bude také přitažlivější pro zahraniční investory.
• Českým podnikatelům přestanou konkurovat dovozy dotovaných zemědělských výrobků z unie, protože vývozní dotace se vztahují jen na vývoz mimo EU, kdežto ČR se stane součástí vnitřního trhu.
• Naopak budeme moci tohoto typu dotací sami využívat při vývozu mimo EU.

Fintrik: Otevřený trh umožní uspět pouze podnikům s efektivní výrobou, protože ostrá konkurence vyvíjí tlak na snížení cen výrobků při zachování jejich vysoké kvality.
 

Co musí české podniky po vstupu do EU splnit?

Evropské právo vyžaduje splnění přísných norem v oblasti dopadu na životní prostředí (integrované řízení prevence znečištění – IPPC), ochrany a bezpečnosti zdraví při práci a ochrany spotřebitele. Vzhledem k nákladnosti splnění těchto norem dostala ČR možnost přejímat některé z nich postupně, během let následujících po vstupu do EU, takže finanční zátěž pro podniky bude rozložena na delší časové období. Pro splnění příslušných norem EU mohou podniky za určitých podmínek také čerpat finanční pomoc ze zdrojů EU.
 

DPH při vyvážení zboží do jiné země EU

Po vstupu do EU bude obchod se státy EU klasifikován jako tzv. intrakomunitární či vnitrounijní plnění, nebude se tedy již hovořit o zahraničním obchodu (o vývozu/dovozu). Zdaňování plnění dodávaného do jiného členského státu bude záležet na tom, zda daný odběratel je či není plátcem DPH. Pokud ano, nebude dodání zdaňováno daní na výstupu, bude tedy považováno za osvobozená zdanitelná plnění s nárokem na odpočet.
Pro kontrolu správnosti uplatnění nároku na osvobození od DPH při dodání zboží do jiné země EU budou plátci DPH podávat spolu s daňovým přiznáním tzv. souhrnné hlášení, které bude obsahovat údaje o uskutečněných intrakomunitárních plněních. Prodávající subjekt bude muset rovněž uvést a zkontrolovat daňové identifikační číslo (DIČ) svého zákazníka. K tomuto účelu bude možné kontaktovat příslušný útvar Ministerstva financí ČR.
V rámci EU byl vytvořen komunitární systém výměny informací v oblasti DPH, který prostřednictvím elektronického systému VIES (VAT Information Exchange System) umožňuje správcům daně členských států Evropské unie zkontrolovat, zda dodavatel byl oprávněn osvobodit zdanitelné plnění, a naopak v zemi určení umožnil prověřit, zda pořizovatel nabyté zboží řádně přiznal a zdanil.
Zda je dané DIČ pořizovatele z členské země EU registrované v příslušném státě, je možné ověřit na serveru Evropské komise.

Strukturální fondy EU

Nejvýznamnějším nástrojem podpory bude pomoc ze Strukturálních fondů EU, jejichž prostřednictvím se poskytuje podpora pro řešení struktrálních hospodářských a sociálních problémů. Snižují se tak rozdíly mezi regiony a sociálními skupinami. S největší pravděpodobností budeme využívat zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Prostředky ze Strukturálních fondů EU budou tvořit zhruba 2/3 celkové pomoci.

Evropský fond pro regionální rozvoj financuje méně rozvinuté regiony, výrobní investice, infrastrukturu, rozvoj malého a středního podnikání, investice do vzdělání, výzkumu a životního prostředí.

Mezi oblasti podporované Evropským sociálním fondem patří podpora zaměstnanosti (rekvalifikace), vzdělávacích sstémů a tvorba nových pracovních míst.

Další prostředky budeme čerpat z Fondu soudržnosti, který je určen na podporu velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy,(transevropských dopravních sítí) a jeho prostřednistvím můžeme získat až 830 milionů EUR.

Vedle toho to budou evropské iniciativy INTERREG (program přeshraniční spolupráce) a EQUAL (národní spolupráce zaměřená na boj proti formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce).

Zdroj: Ministerstvo financí, Euroskop, Česká daňová správa