Vzdělání začíná být nejistou investicí

17.01.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Příležitostí ke zhodnocení peněz je dnes habaděj. Investovat lze do nejrůznějších produktů, od akcií přes komodity nebo dluhopisy až třeba po nákup půdy či nemovitostí. Nic však nemá takovou hodnotu, jako investice do vzdělání.

Toto tvrzení je tak zakořeněné, že si jen obtížně lze představit, že by tomu tak nebylo. Vzdělání je skutečně vysoce ceněné aktivum. Zásadním problémem dozrávajícím v posledních letech však je, že nezaměstnaní absolventi škol brázdí chodby pracovních úřadů.

Produktivní vzdělávání

Vzdělání je velmi širokým pojmem, a pokud má být dobrou investicí, musí se jednat o znalosti produktivní a přinášející přidanou hodnotu. Na pracovním trhu však často není o absolventy zájem, což je důkazem opaku. Podle amerického statistického úřadu (BLS) pracuje v USA jeden ze tří absolventů univerzit na pozici, na které stačí nižší než bakalářské vzdělání. Zajímavá je také statistika z pohledu pracovních pozic. Téměř 14 % hlídačů parkoviště či servírek má alespoň bakalářský titul. Stejně tak 13 % recepčních nebo 16 % zaměstnanců v telemarketingu.

Slepá podpora školství

Potřeba akademického titulu je náboženstvím západního světa. Kvóty na vyšší počet vysokoškoláků, státní garance půjček nebo jiné formy podpory znamenají příliv peněz do školství. To však často neprodukuje vhodné absolventy pro danou ekonomiku. Více studentů znamená snižování nároků na studium na vysokých školách a pro zaměstnavatele už tak nemusí být akademický titul bernou mincí. Stát nejenže se finančně podílí na nákladech studia budoucích nezaměstnaných, ale zároveň je na pár předchozích let vyřadí z pracovního procesu. To nezní jako nejlepší investice.

Vzděláním k chudobě

Ve Spojených státech existuje systém dostupných vládních půjček, kterými studenti hradí náklady studia na vysoké škole. Využívá je v současnosti 60 % studentů a splácí je celkem 37 milionů lidí (data FRB). Celkový dluh studentských půjček v USA dosahuje přibližně 1 bilion dolarů. Průměrný dluh dosahoval v roce 2012 celkem 24 tisíc dolarů na osobu, ovšem téměř 5 % studentů dluží více než 100 tisíc.

Vzhledem k současné vysoké nezaměstnanosti a klesajícím příjmům Američanů narůstá počet nesplacených půjček. V roce 2012 nesplácelo řádně svoje půjčky v celkové výši 85 miliard dolarů více než 5 milionů absolventů. Mezi roky 2007 a 2010 se navíc ztrojnásobil počet studentů s vysokoškolským nebo Phd. titulem, kteří pobírají nějakou formu dávek (BLS).

Podpora zvyšuje náklady

Proti vzdělání se skutečně argumentuje jen obtížně, a proto se mu ve Spojených státech dostává podpora už dlouhé desítky let - hlavně na poli dostupnosti univerzit pro široké masy. Také zásluhou této podpory vzrostlo školné v USA od roku 1978 do roku 2012 o 1120 %, více než 4 x rychleji než vzrostl index spotřebitelských cen CPI. Univerzity přizpůsobily ceny studia díky podpořené poptávce podobně, jako majitelé domů přizpůsobili ceny svých nemovitostí, když americké banky ještě před několika lety rozdávaly hypotéky na počkání. I na vzdělání se tak vytvořila bublina.

Graf: Vývoj nákladů na vzdělání ve srovnání s lékařskou péčí, bydlením, indexem CPI a potravinami (v % od roku 1978)

xtb_vzdelavani.jpg 

Zdroj: Bloomberg

Stále platí, že vzdělání patří mezi nejlepší investice. Stejně jako si investor musí na akciovém trhu najít tu správnou akcii se ziskovým potenciálem, tak by„investor do vzdělání“ měl přemýšlet o formě a předmětu svého vzdělání. Narůstající počet absolventů škol bez odpovídajícího uplatnění je důkazem chybné politiky důrazu na institucionální školství, které v mnohých zemích ještě neopustilo model vzniklý během průmyslové revoluce. Na vzdělání ve formě akademických titulů se tak vytvořila bublina, která v nejedné zemi začíná ohrožovat ekonomiku. Nelze si ho však plést se vzděláním ve formě produktivních znalostí. Toho nebude nikdy dost.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. XTB

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.