Primární rozpočet řecké vlády vykázal za osm měsíců přebytek

Takzvaný primární ústřední rozpočet nezahrnuje regionální a místní samosprávy, systém důchodového a sociálního zabezpečení a náklady na obsluhu dluhu. Bez zahrnutí mimořádných příjmů od evropských centrálních bank přebytek činil 1,5 miliardy eur.

Dosažení primárního přebytku je hlavním cílem vlády zadluženého Řecka. Pokud se mu podaří tohoto cíle dosáhnout, bude moci využít doložky ve smlouvě o mezinárodní pomoci, která umožňuje Aténám požádat věřitele o další úlevu od dluhů.

Dnešní údaje však poskytují pouze přibližný údaj o tom, v jakém stavu se řecké finance nacházejí. Nejsou totiž přímo srovnatelné s cíli stanovenými v rámci záchranného úvěru, protože nezahrnují rozpočty místních samospráv a penzijních fondů.

Řecko zaznamenává výrazné zlepšení rozpočtové bilance už od začátku roku, zejména díky razantnímu snížení výdajů a investic, čímž vláda kompenzuje pokles příjmů z daní vyvolaný přetrvávající ekonomickou recesí. Loni primární rozpočet Řecka vykázal schodek 3,5 miliardy eur.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc EU a Mezinárodní měnový fond. Úvěr 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč) ale problémy země nevyřešil a Řecko muselo dostat druhý záchranný balík v objemu 130 miliard eur. Výměnou za pomoc Atény zavádějí masivní výdajové škrty, snižují důchody a mzdy a opakovaně zvyšují daně, což sráží ekonomiku a vyvolává protesty obyvatel.

V poslední době rostou spekulace, že Řecko bude potřebovat další pomoc. Řecký ministr financí Jannis Sturnaras v srpnu připustil, že země by mohla potřebovat až deset miliard eur, což potvrzují také odhady zahraničních věřitelů.