Němec: Mediace nabízí novou možnost řešení konfliktů

13.09.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Mediace je jedním z druhů alternativního řešení sporů. Ačkoliv není v naší republice stále příliš rozšířena, odborná veřejnost začíná věřit v její budoucnost. Jak mediace probíhá? Komu ji lze doporučit? Na naše dotazy odpovídal Petr Němec, právník a mediátor.

Vše není jen o vítězství v soudní síni, které v konečném důsledku může způsobit i finanční likvidaci druhé strany. Mediace se pokouší urovnat mezilidské vztahy, ale rovněž chápat ekonomické vazby mezi subjekty. Ať se již jedná o manželské problémy nebo obchodní spory, mediace nabízí novou možnost řešení konfliktů.

Jste jedním z prvních mediátorů a mediálně známou osobností v této oblasti. Vysvětlete nám prosím, co si pod pojem mediace představit.

Mediace je proces, při kterém mediátor, jako neutrální osoba, pomáhá osobám zúčastněným na konfliktu v komunikaci a k dosažení konsenzu. Ale pokusím se to popsat trochu obecněji. Spory a konflikty patří ke každodennímu životu nás všech. Situace, kdy se náš zájem liší od zájmů druhé strany, mnohdy jako konflikt ani nevnímáme. Přitom vlastně i takový nákup v obchodě je střetem dvou zájmů – zákazníka utratit za zboží co nejméně a prodejce vydělat na prodeji zboží co nejvíc. Pak tu jsou konflikty, které si již částečně uvědomujeme, ať to je řešení nějakých problémů s kolegy v práci či obchodní vyjednávání. A spory, které vnímáme jako zcela jasné konflikty, například hádky v rodině, konflikty mezi společníky či mezi obchodními partnery. I tyto konflikty umíme většinou zvládat. Patří k životu.

Avšak jsou situace, kdy nám prostě tyto spory přerostou přes hlavu a strany je již nejsou schopny vyřešit vlastními silami. Řešení je pak pro ně to, že přestanou spolu komunikovat a rozejdou se, případně přenechají řešení na třetí osobě – soudu.

Mediace je alternativou k tomu, co dělat, když strany konflikt již samotné nezvládnou. Strany se obrátí na mediátora a mediátor jim pomáhá komunikovat, zpracovávat emoce a vede strany v rámci mediace k dohodě. Mediátor nerozhoduje, neradí, ale jen dohlíží na to, aby strany byly schopny komunikovat a směřovaly k dohodě.

Alternativní řešení sporů a možnost mediace. Upřímně věříte v myšlenku, že jsou lidé ochotni se v naší republice dohodnout mimosoudně?

Ano, věřím tomu. Zároveň také vím, že zatím není naše společnost mediaci příliš otevřena, respektive lidé ještě nevidí, že tu taková alternativa existuje a jako východisko konfliktu vidí jen soud. Avšak jsme pod vlivem obchodních společností ze Západu, jejich firemní kultury a managementu, jsme pod vlivem západní literatury, i té odborné, a přístup ke sporům se tak pomalu mění. Ačkoliv mezi lidmi stále převládá přístup – „jdeme do boje, porazíme je, vyhrajeme!“, ti, co si takovými konflikty prošli, vědí, že takto jednoduché to není a že výhra to bývá jen na papíře. Ekonomický pohled na spory vede k tomu, že strany volí častěji mediaci, než soud. Právě proto se mediaci daří především v této oblasti.

Kdo tedy může být mediátorem v České republice? Jaké podmínky musí splňovat?

Pokud se bavíme o zapsaných mediátorech, může být zapsaný mediátor jen ten, kdo má vysokoškolské vzdělání magisterského stupně a složí zkoušky zapsaného mediátora.

Popište čtenářům, jak proces samotné mediace probíhá.

Chtěl bych upozornit, že je třeba rozlišovat první setkání s mediátorem, které stranám nařizuje soud a mezi mediací, což je dosud zaměňováno. Mediace musí být dobrovolný proces, což u nařízeného setkání s mediátorem není mnohdy splněno a je to spíše prostor, jak stranám mediaci představit, případně jak jim aspoň částečně umožnit komunikovat a ukázat, že jim může mediátor nějak pomoci.

Ve zkratce se dá říct, že při mediaci mediátor nejprve naslouchá stranám, získává informace, snaží se najít předměty jednání, zpracovává emoce stran, v další fázi již strany mohou komunikovat mezi sebou a následně se začínají probírat předměty jednání a hledat různá řešení. Mediace je završena sepsáním mediační dohody. Avšak není neobvyklé, že strany mediaci ukončí i dříve, jakmile spolu začnou komunikovat a mají pocit, že konflikt je vyřešen nebo že již ho zvládnou vyřešit i bez mediátora, tak jak to zvládly i mnohokrát předtím.

Stávají se Vám situace, že v průběhu mediace dochází i k prudkým osobním výpadům stran. V soudní síni si může soudce zavolat justiční stráž, jak tyto konflikty řešíte Vy?

V prvé řadě bych zdůraznil, že stále jsem spíše právník než mediátor. Mediace pro mne není hlavní činností a ani nemůže být. Soudy i strany se teprve učí mediaci využívat. Tomu tedy odpovídají i omezené zkušenosti mediátorů u nás, včetně mé osoby. Na tohle bych rád upozornil, aby nevznikl mylný dojem, že máme v ČR osm měsíců zákon o mediaci, ale máme zde desítky zkušených a ostřílených mediátorů. To je nesmysl a týká se to i mne. Ale abych odpověděl na vaši otázku. Zatím jsem se nesetkal s takovým jednáním, které by až tak vybočovalo z běžných hádek a křičení. Je to prvně tím, že mediace je dobrovolná a osoby takto výbušné či útočné k mediátorovi ani nikdy nepřijdou. Pokud soud nařídí setkání s mediátorem, činí tak v případech, kdy tam vidí nějaký smysl, tedy i soud to filtruje. Obecně silné emoce a výbuchy pochopitelně k mediaci patří, avšak pokud jedna strana hrozí druhé straně, případně je zde i hrozba fyzického napadení, tak mediátor mediaci ukončí.

Dojde-li k porušení mediační dohody, jak je původní návrh dohody pro soud relevantní?

Mediační dohoda je smlouva jako každá jiná. Tedy i její porušení je stejné, jako porušení jakékoliv jiné smlouvy – kupní, smlouvy o dílo a tak dále. Pokud je mediační dohoda schválena formou soudního smíru, tak se jedná opět o porušení soudního smíru, jako v jakémkoliv jiném případě.

Kolik mediace stojí?

Mediace je zpravidla účtována dle hodinové sazby. Ta se pohybuje od 900 korun až i třeba po několik tisíc, záleží na mediátorovi, ale i sporu. První setkání s mediátorem má vyhláškovou odměnu, nedohodnou-li se strany jinak, a to 400 Kč na hodinu bez DPH. Odměnu mediátora hradí strany napůl, tedy první setkání s mediátorem v rozsahu tří hodin vyjde stranu zpravidla na 600 Kč bez daně. Kolik stojí mediace jako taková, to záleží na tom, kolik setkání strany potřebují. Jedno setkání trvá tři hodiny, avšak většinou musí dojít aspoň k dvěma či třem setkáním, to je tedy devět hodin. Ve složitějších konfliktech je třeba i vícero setkání.

Odhadujete tedy, že náklady v porovnání s klasickým soudním sporem jsou poloviční?

Takto kategoricky to nelze říct, avšak v zásadě platí, že mediace je levnější a rychlejší řešení než soudní spor. Už jen proto, že místo dvou právníků hradí strany napůl jednoho mediátora. Čas a nervy, který lze mediací ušetřit, má obrovskou hodnotu. Stačí zvážit to, že po podání žaloby se strany dočkají prvního jednání ve věci za půl roku, soudního rozhodnutí ještě za delší dobu a pak jedna ze stran využije opravný prostředek. Mediace navíc předchází i vzniku dalších sporů, neboť řeší vztahy stran, nikoliv jen úzkou právní otázku. Kdo zažil nějaký větší konflikt tak ví, že jednou žalobou to rozhodně nekončí a strany po sobě střílejí vším, co mají. Mediace oproti tomu může obnovit vzájemnou spolupráci a přinášet tak další užitek.

Je složité tohle všechno vyjádřit v penězích, ale přínos mediace vidím i v tom, že strany konfliktu se učí uvažovat o sporech i ekonomicky a začínají hledat i ekonomická řešení. Pyrrhových vítězství jsme u soudu viděli už dost.

Komu byste rozhodně mediaci nedoporučil?

Já bych to spíše formuloval tak, komu bych ji doporučil. Mediace je vhodná tam, kde strany musí existovat vedle sebe, případně spolu musí komunikovat i v budoucnu. To jsou třeba spory sousedské či rodinné, kde se nedá úspěšně použít strategie útěku či izolace. A pak je mediace vhodná v případech, kdy dlouhotrvající konflikt je náročný psychicky či ekonomicky.

Pokud mi někdo podepíšu směnku, včas nezaplatí, tak jde o jednoduchý spor, který dám advokátovi a za pár měsíců je hotovo, nijak mne to nevyčerpává. Případně může jít i o jednoduché věci jako nezaplacená faktura za dodané zboží a tak dále. To jsou věci, kde věřitel pochopitelně mediaci nepotřebuje, neboť jeho nárok je právně jasně dán a soudní spor není nijak obtížný ani nákladný a dlužníkovi prostě zamávám a už s ním nikdy žádnou dohodu neuzavřu.

Mediace však může nastoupit i v takových případech, kdy je sice soudní výhra jedna věc, ale vymožení peněz druhá. Dát na obchodního partnera exekuci mi sice zajistí vymožení čtvrtiny pohledávky, ale jeho společnost tím položím. Pokud se však rozumně dohodnou, můžu postupem času dostat zpět celou svou pohledávku. Tedy mediace, nebo už obecně jednání, může mít roli i tam, kde je právní nárok zcela jasný, ale nemusí jít zrovna o ekonomicky nejlepší řešení.

Děkuji za rozhovor, Zbyněk Drobiš za portál Finance.cz



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.