Komise: EU bude letos stagnovat, v příštím roce už ale poroste

"Množí se signály, že evropská ekonomika dosáhla bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy přijaté v Evropě vytvořily základ pro obnovu," řekl dnes novinářům eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Je však podle něj příliš brzy slavit vítězství - problémem zůstává vysoká nezaměstnanost.

Nejvyšší by nezaměstnanost letos měla být v Řecku, kde ji komise odhaduje na 27 procent, jen o málo lépe na tom bude s 26,6 procenta Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 procenta - EK pro letošek předpovídá v Rakousku. Česká republika se drží na hodnotě 7,1 procenta.

Podobně opatrně optimistická vyjádření při hodnocení vývoje ekonomiky volí evropští politici už od letošního léta, kdy statistiky začaly ukazovat možný konec několik let trvajících hospodářských problémů. Ve druhé polovině letošního roku očekává komise v EU půlprocentní ekonomický růst.

Podle nynější prognózy se zmenšuje makroekonomická nerovnováha a růst by se měl postupně zvyšovat. Úsporná opatření v některých členských zemích však prý mají stále vliv na investice a spotřebu. Zlepšení situace na finančních trzích a snížení úrokové míry v ohrožených zemích se zatím nepromítá do ekonomiky, neboť přetrvává fragmentace trhů s rozdíly mezi členskými státy i mezi společnostmi různých velikostí.

Nynější výhled podle komise odpovídá charakteristikám, které byly už dříve pozorovány při obnově po výrazných ekonomických krizích. Předpokládá se pomalé posilování domácí poptávky, především v důsledku růstu soukromé spotřeby a zlepšení hrubého fixního kapitálu kvůli zlepšujícím se podmínkám financování i ekonomické náladě. Právě domácí poptávka má podle komise být v letech 2014 a 2015 hlavním tahounem růstu, oslabit by naopak měl export mimo EU.

Komise připomíná, že vývoj na pracovním trhu obvykle kopíruje pohyby HDP s půlročním i delším zpožděním, a tak se zvýšená ekonomická aktivita v příštích měsících jen postupně promítne do zvýšeného počtu pracovních míst. Výhled tak ukazuje po nynější stabilizaci mírný pokles nezaměstnanosti z nynějších 11,1 procenta v EU a 12,2 procenta v eurozóně na 10,7 procenta a 11,8 procenta v roce 2015.

Deficit veřejných financí by letos měl v celé EU klesnout na 3,5 procenta HDP, v eurozóně pak na 3,1 procenta. Vládní dluh v celé EU ale dosahuje skoro 90 procent HDP, v zemích platících eurem dokonce až 96 procent hrubého domácího produktu, uvedla komise. Ze zemí EU jediné Německo dosáhne podle odhadu letos nulového deficitu veřejných financí. Největším hříšníkem je Řecko, s předpokládaným deficitem 13,5 procenta HDP. Před ním jsou Kypr (deficit 8,3 procenta HDP) a Irsko (deficit 7,4 procenta HDP). Pro ČR se pro letošek odhaduje deficit veřejných financí ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu.

Slovensko by mělo letos dosáhnout tříprocentního deficitu, jeho ekonomika by měla o 0,9 procenta růst. V roce 2014 pak na Slovensku komise čeká růst přes dvě procenta a v roce 2015 skoro tři procenta.