Banky, které propadnou u ECB, mají nejdřív spasit soukromé peníze

15.11.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 15. listopadu (zpravodaj ČTK) - Pořadí nástrojů, které budou moci být příští rok použity při pomoci bankám eurozóny v potížích, dnes v Bruselu potvrdili ministři financí EU. Pokud některá ze zhruba 130 bank eurozóny neobstojí v hodnocení kvality aktiv provedeném Evropskou centrální bankou (ECB), budou ji v první řadě muset z problémů dostat soukromé peníze. Druhou v pořadí má být národní záchranná síť a až případným třetím nástrojem by byl tzv. euroval, tedy Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Testy významných bank eurozóny ECB provede, aby si "srovnala hřiště", před tím než se příští rok ujme své dohledové role v mechanismu jednotného bankovního dohledu. Souběžné zátěžové testy, které společně s Evropskou bankovní autoritou (EBA) budou provádět také národní regulátoři, se dotknou i některých českých bank. Ministr financí v demisi Jan Fischer dnes v Bruselu před novináři zopakoval, že u nich ale nečeká nalezení nějakých problémů.

Základní obrysy toho, jak řešit problémy bank, které kontrola ECB případně nalezne, jsou známé už delší dobu. Podle dnes zveřejněného textu by banky eurozóny měly mít plány připravené dopředu. Případný zjištěný nedostatek kapitálu by měly v první řadě řešit tržním způsobem ze soukromých zdrojů.

Pokud to nebude stačit, mají do hry podle evropských pravidel vstupovat národní záchranné sítě. Jejich stav má kontrolovat Evropská komise. S národními fondy na podobnou pomoc počítá také zatím stále projednávaná směrnice o pomoci bankám v potížích (Bank Resolution and Recovery Directive - BRRD).

Teprve pokud ani taková státní podpora banku nespasí, mají podle ministrů financí nastoupit evropské mechanismy. V eurozóně by měl ESM nejprve podle standardních pravidel půjčovat státu, který peníze musí využívat v souladu s pravidly o státní pomoci.

V dnešním dokumentu, který celý postup popisuje, přitom není vyloučena ani takzvaná přímá rekapitalizace banky z ESM až do limitu 60 miliard eur (přes 1,5 bilionu korun). Tento postup byl dohodnut letos v červnu v Lucemburku. O případném poskytnutí podobné pomoci bude muset Euroskupina hlasovat jednomyslně, s přímou rekapitalizací bank má problémy například Německo.

Ministři financí dnes zdůraznili též potřebu zcela rovného zacházení také pro ty země, které se na bankovní unii podílejí, ale neplatí eurem. Pro ně by měly být případně využívány "existující mechanismy". Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o fondu, který slouží jako pojistka pro případ problémů v platebních bilancích členských zemí. Tento fond měl původně kapacitu 50 miliard eur, zhruba deset miliard eur již ale poskytl Maďarsku, Rumunsku a Lotyšsku.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK