Hornické odbory vyzvaly vládu, aby prolomila limity těžby

Vládní usnesení z počátku 90. let by podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) Jana Sábela měla zrušit ještě Rusnokova vláda v demisi. "V každém případě by to měla být tato vláda, tato vláda není politická, měla by rozhodnout systematicky o tom, co republika potřebuje. A hnědé uhlí republika zcela jistě potřebuje," řekl ČTK Sábel.

Proti snahám prolomit těžební limity budou odpoledne před budovou krajského úřadu v Ústí nad Labem demonstrovat možná až stovky lidí. Akci svolávají zástupci Strany zelených a Pirátské strany. Dva autobusy vypraví i mostečtí horníci.

Rusnok minulý týden na Mostecku řekl, že jeho vláda se bude limity těžby zabývat. Vládní usnesení, které chrání obce před rozšířením těžby, považuje za překonané a "vyčpělé", obce podle něj dostatečně chrání horní zákon. "Samotné limity, usnesení vlády, jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. My se celou situací budeme zabývat včetně limitů," řekl v Mostě Rusnok. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) Rusnokova slova přivítal.

O prolomení limitů usilují především těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl v dubnu řekl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na 3000 lidí, dalších 5000 pracovních míst by bylo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.

Odpůrci prolomení limitů jsou i zástupci Horního Jiřetína a Litvínova, tedy obcí, kterých by se těžba bezprostředně dotkla. Podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta (SZ) by prolomení limitů znamenalo zhoršení životních podmínek v Ústeckém kraji, zhoršení životního prostředí a nulový rozvoj pro dotčené obce. Starosta Litvínova Milan Šťovíček (nez.) se obává také odlivu mladých vzdělaných lidí a poklesu cen nemovitostí.