HDP ve 4. čtvrtletí rostl téměř nejvíce v EU, za celý rok klesl

Pro Českou národní banku jsou podle člena bankovní rady Lubomíra Lízala dnešní data příjemným překvapením a vyznívají velmi optimisticky. Zároveň ale Lízal uvedl, že údaje by neměly nyní změnit vyznění prognózy, která počítá s ukončením devizových intervencí až na počátku příštího roku.

Podle analytiků pak dnešní údaje dávají velikou naději, že letošní celoroční růst HDP překročí dvě procenta. Rychlé přehodnocení vývoje ekonomiky po dnešních datech například podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ukazuje, že letos by ekonomika mohla růst zhruba o 2,5 procenta. "Hlavním faktorem růstu bude zlepšení ekonomické situace v eurozóně, přičemž významně mu bude asistovat oslabení kurzu koruny po intervenci ze strany centrální banky," uvedl.

Z dostupných údajů Eurostatu vyplývá, že ve čtvrtém čtvrtletí rostla v zemích EU mezičtvrtletně rychleji jen rumunská ekonomika, a to o 1,7 procenta. Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí mezičtvrtletně rostla o 0,4 procenta, francouzská o 0,3 procenta a Slovensko stouplo o 0,4 procenta. Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně rostla o 0,3 procenta, ekonomika celé EU 28 pak o 0,4 procenta. Polská i maďarská ekonomika vzrostly mezičtvrtleně o 0,6 procenta.

"Meziroční snížení HDP za rok 2013 bylo důsledkem především slabé poptávky po investičním zboží a částečně i poklesem aktivního salda zahraničního obchodu. Výdaje na konečnou spotřebu zůstaly přibližně na úrovni předchozího roku," uvedl dnes ČSÚ.