Evropská komise očekává v EU mírný návrat růstu ekonomiky

Dnes zveřejněná pravidelná zimní prognóza tak o 0,1 procenta zlepšila výhled z předcházejícího podzimního materiálu. Z recese se unie dostala na jaře 2013, ale v následujících třech kvartálech zaznamenala jen slabý růst.

Inflaci prognóza pro letošní rok uvádí na 1,2 procenta v celé osmadvacítce a jedno procento v zemích platících společnou měnou. V roce 2015 by s růstem ekonomiky měly začít růst i ceny.

Výsledky podle prognózy ukazují snahy o fiskální konsolidaci. Letos by se deficit měl snížit na 2,7 procenta HDP v celé EU a na 2,6 procenta v eurozóně. Vysoký zůstává podíl dluhu na HDP, který je v EU 90 procent a v zemích se společnou měnou 96 procent.

"Nejhorší z krize je možná už za námi, ale nevybízíme ke spokojenosti, protože obnova je jen mírná," prohlásil dnes eurokomisař pro hospodářskou problematiku Olli Rehn při přestavení prognózy ve Štrasburku. K posílení růstu a snížení nezaměstnanosti je podle něj potřeba udržet reformní kurz.

Materiál uvádí, že posiluje ekonomická aktivita také v nejohroženějších zemích unie, tento trend by měl navíc pokračovat. Čísla však ve většině států osmadvacítky ukazují jen velmi mírný růst a odrážejí tak přetrvávající dopady krize.

Po několik čtvrtletí trvajícím propadu se ale například zvyšují investice a jejich míra by se letos a příští rok měla dál zvýšit. Snižující se nejistota podle komise posílí poptávku, která se stane hlavním tahounem růstu.

Pracovní trh EU se bude pomalu stabilizovat, přetrvává ale vysoká nezaměstnanost. Materiál připomíná, že vývoj na trhu práce bývá za vývojem hrubého domácího produktu opožděn o půl roku či více. Od letošního roku tak má začít nezaměstnanost mírně klesat a dostat se v roce 2015 v EU na úroveň 10,4 procenta a v eurozóně na 11,7 procenta.

Největším rizikem pro evropskou ekonomiku je podle prognózy ztráta důvěry, která by mohla přijít s ukončením reforem na národní či evropské úrovni. Takový vývoj by prodloužil období jen nízkého růstu a měl by záporný dopad na ekonomickou aktivitu letos i v příštím roce.

Materiál také připomíná, že pro ekonomiku má určitá rizika i trvalá velmi nízká inflace v eurozóně. Posilování výkonu hospodářství a růst důvěry však podle komise znamenají jen malou míru pravděpodobnosti, že by mohl přijít šok dostatečně silný, aby vychílil inflační očekávání a způsobil deflaci na celounijní úrovni.

Odvážné reformy naopak mohou růst posílit více, než nyní ekonomové komise čekají. To by prý jen podtrhlo vazbu mezi důvěrou, ekonomickým růstem, především investicemi - a schopnostmi bank poskytovat půjčky.