Antimonopolní úřad řeší sporné evropské projekty za 22 miliard Kč

"ÚOHS momentálně řeší sporné zakázky v objemu 22 miliard korun. Zhruba sedm miliard korun představují stížnosti uchazečů a šetření řízení před podpisem smlouvy na zakázku. Zároveň řeší podání v objemu 15 miliard korun, kdy už byla smlouva podepsána a následně vyvstalo podezření na nesprávnost zadání. V těchto případech má stanovisko ÚOHS pro poskytovatele dotací pouze informativní charakter, a proto by bylo vhodné tato podání omezit," uvedla Jourová.

Příjemci dotací u prověřovaných projektů sice peníze od českých úřadů dostávají, problém však může nastat s jejich zpětným proplacením ze strany Evropské komise. "Pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže šetří nějaký případ, což je jeho standardní činností, může to znamenat zbrzdění posunu projektové fáze dále k certifikaci. To znamená, že Česko tyto výdaje nevykazuje Evropské komisi, ta je neproplácí a je ohrožen časový limit na využití přidělené alokace," uvedl k tomu před časem první náměstek MMR Daniel Braun.

Ministryně Jourová se proto tento týden setkala s předsedou ÚOHS Petrem Rafajem a místopředsedkyní Evou Kubišovou. Na schůzce řešili právě průtahy u evropských projektů. "Chyby ve výběrových řízeních a stížnosti podané na ÚOHS ze strany neúspěšných uchazečů představují velké časové skluzy či sankce, a tím i ohrožení čerpání. S panem předsedou Rafajem jsme se dohodli na součinnosti a vzájemné informovanosti o řešených případech," uvedla Jourová s tím, že předsedu ÚOHS požádala o urychlení řešení případů, kde je čerpání evropských peněz ohroženo.

Česko je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 až 2013 podle Jourové nejhorší v rámci celé EU. Jen za loňský rok ČR nedočerpala deset miliard korun, v rámci celé EU se nedočerpalo 16 miliard korun.

Česko mohlo v minulém programovacím období získat až 800 miliard korun. Domácí příjemci dotací z evropských fondů z toho získali k začátku letošního ledna 514,9 miliardy korun. Jde o 63,7 procenta z celkové částky. Z dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o zpětné proplacení 385,5 miliardy korun, tedy 47,7 procenta celkové částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace.