K nejkontroverznějším bodům jednání patřil plánovaný záchranný fond, do kterého by banky měly vložit 55 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun). Spory se vedly například o to, za jak dlouhou dobu by banky měly tento fond naplnit.
Země EU se již v prosinci shodly na tom, že naplnění fondu by mělo trvat deset let. Europoslanci však upozorňovali, že je to příliš dlouhá doba a navrhli roky tři. Ministři financí EU se minulý týden údajně dohodli na kompromisním řešení počítajícím se sedmi či osmi lety.
Fond představuje jádro záchranného mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism). Pokud by se nepodařilo nalézt shodu na sporných bodech do konce měsíce, nemohl by Evropský parlament schválit SRM před květnovými volbami a vše by se zpozdilo nejméně do podzimu.
Mechanismus je jedním ze tří pilířů plánované bankovní unie. Dalšími pilíři jsou dohled Evropské centrální banky (ECB) nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují zhruba 85 procent unijního bankovního sektoru, a společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.
Brzdná dráha se v mrazu dramaticky prodlužuje, ukazují testy. Řidiči to podceňují
Elektromobilistům nastávají krušné časy. Elektromobily v mrazu ztrácejí až 40 % dojezdu a nabíjí se velmi pomalu
Test Seat Ateca: Zlaté staré časy aneb jistota v rozbouřených vodách a za dobrou cenu
Šidit, svařovat totálky, kitovat a stáčet tachometry aneb v kůži polského autobazaru. Vyzkoušet pochybné praktiky si teď může každý
Řidiči, držte si klobouky. V nadcházejícím roce se změní řada věcí. Víme, které to budou
