Weidmann: Napětí na Krymu zatím ekonomiku eurozóny nezasáhlo

"Ruské hospodářství bylo už před začátkem krize na Krymu ve fázi konjunkturního oslabení. S eskalací konfliktu došlo k masivnímu odlivu kapitálu, k výraznému oslabení rublu, k růstu nákladů na financování státu a k oslabení důvěry v ekonomiku," řekl Weidmann.

Ekonomické dopady krize na Krymu by podle něj mohly ruské hospodářství ještě více zpomalit. Pokud by se Evropská unie rozhodla uvalit na Rusko ekonomické sankce, tak by podle Weidmanna současné negativní trendy v ruské ekonomice ještě zesílily.

Weidmann ale podotkl, že ani výrazné oslabení ruské ekonomiky by na eurozónu nemělo mít výrazný vliv, vzhledem k podílu Ruska na celkovém obchodu evropských států. "Podíl vývozu z eurozóny do Ruska na celkovém vývozu mimo eurozónu je v současnosti kolem 4,5 procenta," připomněl Weidmann.

Rozhodujícím partnerem není Rusko podle Weidmanna ani pro finanční operace evropských bank. "Pohledávky bank v eurozóně za ruskými dlužníky v současnosti činí 77 miliard eur (2,1 bilionu Kč)," řekl Weidmann. "S podílem necelých dvou procent na všech pohledávkách těchto bank vůči evropským dlužníkům tak má Rusko zhruba podobný význam jako Polsko nebo Turecko," uvedl.

Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem nezpůsobilo ani paniku na mezinárodních finančních trzích. "Dosud byly reakce finančních trhů převážně mírné, i když se zvýšilo povědomí o rizicích. To ale zasáhlo především rozvojové země," řekl Weidmann. Kurz eura podle něj krize také nijak výrazně neovlivnila, i když německá centrální banka pozoruje určité posílení kurzu společné evropské měny.

Weidmann ale zdůraznil, že v současnosti nelze odhadovat, jaký dopad by mělo další vystupňování napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. Pokud by se konflikt na Krymu vyostřil, není podle šéfa německé centrální banky vyloučeno, že by hospodářské dopady na eurozónu byly silnější než teď a že by mohly ohrozit hospodářské oživení, ke kterému nyní evropské země se společnou měnou míří.