Jak stoupnou zaměstnavateli náklady při zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč?

02.06.2014 | , Finance.cz
DANĚ


Zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč stojí zaměstnavatele 33 500 Kč. Důvodem je placení vysokého povinného pojistného zaměstnavateli za zaměstnance. Mzdové náklady jsou v Česku vyšší o 34 % než hrubá mzda, jak je to v jiných zemích OECD?

V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 %. Zaměstnanec odvádí 6,5 % na sociálním pojištění a 4,5 % na zdravotním pojištění

  • Při zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč tak stoupají mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč.

Právě vysoké povinné pojistné je důvodem, proč je v Česku v rámci zemí OECD nadprůměrné zdanění práce. Povinné pojistné placené zaměstnavateli ovlivňuje celkové zdanění práce. V případě, že by platili zaměstnavatelé nižší povinné pojistné za své zaměstnance, tak by při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele se zvýšila hrubá mzda zaměstnance.

Administrativa spojená s odvodem pojistného

V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance sociální pojištění na místně příslušnou OSSZ a rovněž zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně, kde je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatelé jsou zodpovědní za zaslání peněz i na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnancem. Zaměstnanci se nemohou stát dlužníky na pojistném, případné pochybení je na straně zaměstnavatele. V Česku působí v současné době na trhu 7 zdravotních pojišťoven, proto teoreticky musí zaměstnavatelé každý měsíc komunikovat, vyplňovat potřebné formuláře a zasílat platby až na 8 různých institucí. V souvislosti s plněním zákonných povinností na sociálním a zdravotním pojištění může přijít na zaměstnavatele kontrola až od 8 institucí.

Sociální pojištění je "zastropováno", zdravotní nikoliv

V roce 2014 se platí zdravotní pojištění se všech příjmů, není zaveden strop pro placení zdravotního pojištění jako je tomu v případě sociálního pojištění. Sociální pojištění se za rok 2014 se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu 1 245 216 Kč.


Praktický příklad

Zaměstnanec pan Novák má roční hrubou mzdu 240 000 Kč a zaměstnanec pan Novotný má hrubou mzdu 2 100 000 Kč měsíčně. Kolik obdrží zdravotní pojišťovny obou zaměstnanců?

  • Zaměstnavatel pana Nováka zašle na účet zdravotní pojišťovny během roku souhrnnou částku 32 400 Kč (10 800 Kč je sraženo zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, dalších 21 600 Kč platí zaměstnavatel).
  • Zaměstnavatel pana Novotného zašle na účet zdravotní pojišťovny během roku souhrnnou částku 283 500 Kč (94 500 Kč je sraženo zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, dalších 189 000 Kč platí zaměstnavatel).

Nyní si pro názornost vypočítáme odvody pana Nováka a na Novotného na sociálním pojištění. Zaměstnanec Novotný má hrubou mzdu vyšší než maximální vyměřovacího základ, proto zaplatí sociální pojištění pouze z maximálního vyměřovacího základu.

  • Zaměstnavatel pana Nováka tedy zašle na účet OSSZ během roku souhrnnou částku 75 600 Kč (15 600 je sraženo zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, dalších 60 000 Kč platí zaměstnavatel).
  • Zaměstnavatel pana Novotného zašle na účet OSSZ během roku souhrnnou částku 392 244 Kč (80 940 Kč je sraženo zaměstnanci, dalších 311 304 Kč platí zaměstnavatel), jedná se o maximální platbu, neboť hrubá mzda pana Novotného je vyšší než maximální vyměřovacího základ.

Povinné pojistné zvyšuje mzdové náklady

Ve většině vyspělých zemích OECD odvádí zaměstnavatelé za své zaměstnance povinné pojistné. V přiložené tabulce máme uvedeno povinné pojistné u průměrné mzdy v zemích OECD v roce 2013. Z důvodu zavedení stropu nebo více sazeb pojistného, máme uvedeno povinné pojistné placené zaměstnavatelem právě u zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu. V mimoevropských zemích je povinné pojistné nižší než v EU. Na druhou stranu je v evropských zemích propracovanější sociální politika a občané během nemoci, nezaměstnanosti nebo následně v penzi čerpají od státu vyšší dávky. Stejně tak mají Evropané nižší přímé platby za lékařskou péči.

  • Z členských zemí OECD je nejvyšší povinné pojistné placené zaměstnavatelem (u průměrné mzdy) ve Francii (40,2 %), Česku a Estonsku (34 %), Itálii (32,1 %) a Švédsku (31,4 %). Povinné pojistné naopak neplatí zaměstnavatelé v Dánsku, Novém Zélandu a Chile. V Chile a Dánsku platí povinné pojistné pouze zaměstnanci, na Novém Zélandu jsou všechny "daňové" platby zahrnuty do daně z příjmu fyzických osob.

Povinné pojistné placené zaměstnavatelem

(v zemích OECD, za rok 2013, v %)

Země Povinné odvody zaměstnavatele

Francie

40,2%

Česko

34,0%

Estonsko

34,0%

Itálie

32,1%

Švédsko

31,4%

Slovensko

31,2%

Belgie

29,9%

Španělsko

29,9%

Rakousko

29,1%

Maďarsko

28,5%

Řecko

27,5%

Portugalsko

23,8%

Finsko

22,8%

Německo

19,3%

Polsko

16,8%

Turecko

16,5%

Slovinsko

16,1%

Japonsko

14,7%

Norsko

13,0%

Lucembursko

12,3%

Kanada

12,1%

Mexiko

11,7%

Irsko

10,8%

Velká Británie

10,8%

Korea

10,2%

USA

9,8%

Nizozemí

9,2%

Island

7,7%

Švýcarsko

6,3%

Austrálie

5,9%

Izrael

5,0%

Chile

0,0%

Dánsko

0,0%

Nový Zéland

0,0%

Pramen: OECD Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2013)



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.