Slovensko zhoršilo výhled růstu ekonomiky, i kvůli sankcím

\"Všichni si přejeme, aby napětí (na Ukrajině) polevilo. Pokud by se situaci podařilo v krátké době vyřešit, (ekonomické) ztráty by se smazaly,\" uvedl Kažimír.

Pokud by ministerstvo financí nezohlednilo negativní dopady sankcí, výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok by dosáhl 2,9 procenta. Vzájemné sankce EU a Ruska podle úřadu poznamenají výkonnost hospodářství Slovenska i v letošním roce, ministerstvo na tento rok ale ponechalo prognózu růstu na 2,4 procenta.

Rusko nepatří mezi hlavní exportní trhy Slovenska, exportně orientovanou slovenskou ekonomiku by ale mohl poznamenat negativní dopad sankcí na nejvýznamnější obchodní partnery, k nimž patří Německo a Česká republika. \"Přímý vliv (sankcí) je malý, výraznější je nepřímý vliv kvůli oslabení spotřebitelské důvěry v Evropě,\" upozornil hlavní ekonom ministerstva financí Martin Filko.

Podle Kažimíra zhoršení výhledu hospodářského růstu Slovenska nesníží příjmy státu z daní, a tedy prý ani neohrozí kondici státních financí. Pro výběr daní je klíčová domácí poptávka, která letos na Slovensku zaznamenala oživení pod vlivem klesající nezaměstnanosti a růstu koupěschopnosti obyvatelstva z důvodu zvyšování mezd.

Moskva v srpnu zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce, které mají Moskvu potrestat za její podporu východoukrajinských separatistů. EU a USA minulý týden zavedly další protiruské sankce; opatření postihuje řadu velkých ruských státních firem a rozšiřuje i jmenovitý seznam osob zařazených na \"černou listinu\". Evropská unie i Spojené státy ale daly najevo, že v případě příznivého vývoje na východě Ukrajiny sankce omezí nebo zruší.