Právo zaměstnance na odstupné

02.10.2015 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Jakým způsobem upravuje zákoník práce právo zaměstnance na odstupné? Jakou výši odstupného může zaměstnanec očekávat a kdy na něj má nárok? Odpovědi naleznete v dnešním článku ke znalosti práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Odstupné je jistou formou odškodnění zaměstnance v případě ukončení pracovního poměru k překlenutí sociální nejistoty s tím spojené. Bohužel nastávají i případy, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci odstupné v plné výši a je na zaměstnanci, aby se domáhal svých práv.

Ukončení pracovního poměru

Dochází-li k ukončení pracovního poměru zaměstnance výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů dle § 52 písm. a) až c) (tzv. organizačních důvodů), přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele poskytnutí odstupného. Právo na odstupné vzniká zaměstnanci rovněž za situace, kdy je pracovní poměr ukončen dohodou z týchž důvodů. Zaměstnanec by měl trvat na přesném uvedení důvodu ukončení pracovního poměru ve výpovědi nebo v dohodě o rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen dle zákoníku práce vymezit důvod ve výpovědi skutkově tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

Dohodli jste se zaměstnavatelem na skončení pracovního poměru, včetně stanovení odstupného, ačkoliv se jednalo o případ, kdy odstupné dle zákona zaměstnanci nenáleží? Máte nárok požadovat a vymáhat takto dohodnuté odstupné? Přečtěte si: Odstupné nad rámec zákona

Výše odstupného

Zákoník práce stanovuje, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:

  • jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
  • dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
  • trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
  • součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 zákoníku práce.

Jak zákoník práce dále vymezuje, za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. Průměrným výdělkem se pro účely odstupného rozumí průměrný měsíční výdělek.

Odstupné při návratu k dosavadnímu zaměstnavatel? Více se dočtete v článku Odstupné při návratu k dosavadnímu zaměstnavateli

Výplatní termín odstupného

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou písemně dohodnout na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdější termín výplaty odstupného.

Nesmí-li zaměstnanec konat dosavadní práci pro pracovní úraz, pak v některých případech rozvázání pracovního poměru má nárok na odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Kdy vzniká nárok na takto vysoké odstupné, se dozvíte v článku Odškodnění pracovního úrazu: Žádejte odstupné v plné výši.

Každý případ sporu o odstupné je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.