Kdy neuplatňovat paušál a vést raději daňovou evidenci?

23.11.2015 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Výše daňových povinností osob samostatně výdělečně činných závisí na dosaženém hrubém zisku v daném roce. Hrubý zisk je možné zjistit z účetnictví, daňové evidence nebo z evidence příjmů při využití výdajového paušálu. Proč není vždy nejlepším řešením uplatnění výdajových paušálů?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se v praxi zpravidla rozhodují mezi daňovou evidencí a evidencí příjmů při využití výdajových paušálů. Účetnictví většinou vedou pouze OSVČ, které musí účetnictví vést povinně, což nejsou příliš časté případy. Dobrovolně účetnictví vede málo OSVČ, neboť tato varianta je nejnákladnější a nejsložitější.

Daně a hrubý zisk

Od dosaženého hrubého zisku (příjem - výdaj) se odvíjí veškeré daňové platby. Čím vyšší hrubý zisk, tím vyšší daňové platby v absolutním vyjádření. Hrubý zisk je základním vstupním údajem pro výpočet daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti zjednodušeně platí, že hrubý zisk je daňovým základem. Vyměřovací základ, ze kterého se platí sociální pojištění i zdravotní pojištění, je potom polovina daňového základu. Když je při hlavní činnosti skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, potom se povinné pojistné počítá z minimálního vyměřovacího základu, který je však rozdílný u sociálního pojištění a zdravotního pojištění.

Daňovou evidenci nebo paušál?

Při využití výdajového paušálu se z evidence sečtou všechny daňové příjmy a výdaje se uplatní příslušným paušálem odpovídajícímu vykonávané činnosti. Výdajový paušál u samostatné výdělečné činnosti je 40 %, 60 % nebo 80 %, a to v závislosti na vykonávané činnosti. Uplatnění výdajových paušálů je nejjednodušší, nejlevnější a pro většinu OSVČ možností, jak si veškeré daňové záležitosti vyřizovat bez cizí pomoci. Přesto není uplatňování výdajového paušálu pro některé OSVČ na hlavní činnost ideální volbou. Jaké bývají nejčastější důvody?

  • Skutečné výdaje jsou vyšší než výdajový paušál. Při nákladově náročných činnostech je potřeba vést administrativně náročnější daňovou evidenci, protože při uplatnění výdajového paušálu by se platily vyšší daně než odpovídá skutečnosti.
  • Nemožnost uplatnění daňové slevy na manželku ve výši 24 840 Kč. OSVČ na hlavní činnost stanovující výdaje paušálem nemohou v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit slevu na manželku s vlastními příjmy za celý rok do 68 000 Kč.
  • Nemožnost uplatnit daňové zvýhodnění na děti. OSVČ na hlavní činnost stanovující výdaje paušálem nemohou totiž v daňovém přiznání uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Např. na dvě děti za celý rok 2015 činí daňové zvýhodnění 29 208 Kč. Daňové zvýhodnění může vždy uplatnit pouze jeden z rodičů. Pokud tedy může v praxi uplatnit daňové zvýhodnění na děti druhý z rodičů, typicky v zaměstnání, potom tento důvod pro neuplatnění výdajového paušálu odpadá.

Důkladný propočet je nutností

OSVČ by měly zvážit a propočítat, zdali je pro ně výhodnější paušál nebo daňová evidence. Někteří drobní živnostníci mají z vedení daňové evidence zbytečné obavy, nižší daňová povinnost je však pádným důvodem pro vedení daňové evidence místo uplatňovaní výdajového paušálu. Když jsou skutečné výdaje vyšší než paušál, potom je daňová evidence jasnou volbou. Podívejme se na několik vybraných případů, kdy si živnostníci a podnikatelé provedli začátkem roku propočet a vedou daňovou evidenci.

1) Živnostník pan Novák má dvě děti a manželku na rodičovské dovolené, která pobírá pouze rodičovský příspěvek. Manželka pana Nováka tedy daňové zvýhodnění na dvě děti uplatnit nemůže. Při uplatnění výdajového paušálu by nemohl pan Novák uplatnit za rok 2015 slevu na manželku ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na dvě děti ve výši 29 208 Kč, což již činí 54 048 Kč.

2) Živnostník pan Novotný má manželku v evidenci na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pan Novotný by při uplatnění výdajového paušálu nemohl uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 13 404 Kč, celkem tedy 38 244 Kč.

3) Živnostnice paní Zelená nemá děti, ale její manžel pobírá vlastní invalidní důchod ve výši 5 350 Kč. V případě uplatnění výdajového paušálu by nemohla paní Zelená uplatnit daňovou slevu na manžela ve výši 24 840 Kč, přestože má manžel vlastní příjem do zákonného limitu.

4) Paní Dvořáková žije sama, má tři děti a podniká. V případě uplatnění výdajového paušálu za rok 2015 by nemohla uplatnit daňové zvýhodnění na tři děti v souhrnné výši 46 212 Kč.

Sleva na manželku snižuje přímo daňovou povinnost, maximálně do nuly. Daňové zvýhodnění rovněž snižuje přímo vyčíslenou daň z příjmu. Když je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak vzniká dokonce nárok na daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a daní z příjmu. Při čerpání daňového bonusu se na dani z příjmu nic neplatí, ještě se peníze od státu dostanou.




Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.