Okamžité zrušení pracovního poměru za porušení zákazu provádění hotovostních plateb

18.02.2016 | Zbyněk Drobiš, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Problematika okamžitého zrušení pracovního poměru je rozsáhlá a představuje v životě každého zaměstnance velmi nepříjemný okamžik. K této tématice si dnes představíme rozhodnutí Nejvyššího soudu pojednávací o okamžitém zrušení pracovního poměru při opakovaném porušení příkazu zaměstnavatele neprovádět hotovostní platby nad určitou hranici.

Spory o platnost či neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem jsou poměrně časté. Hledání míry intenzity porušení povinností zaměstnance je nekončící úlohou soudů po celé republice. Například Nejvyšší soud projednával spor zaměstnance o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, kdy zaměstnavatel byl přesvědčen, že zaměstnanec zneužil vnitřní informace v obchodním styku: Okamžité zrušení pracovního poměru: Zneužití informací v obchodním styku.

Provádění hotovostních plateb

Zaměstnavatel zrušil se zaměstnankyní okamžitě pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci s odůvodněním, že i přes opakované upozornění porušila zákaz provádět hotovostní platby nad 1.000,- Kč bez předchozího souhlasu nadřízeného. K okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupil zaměstnavatel rovněž s odůvodněním, že zaměstnankyně na pozici lékárnice řádně neodvádí denní tržby, kdy odevzdala zaměstnavateli částku o 60.000,- Kč nižší, než odpovídalo prodanému zboží.

Zaměstnankyně nesouhlasila s okamžitým zrušením pracovního poměru a podala žalobu o určení jeho neplatnosti. Zaměstnankyně argumentovala zejména tím, že pokud by důsledně dodržovala pokyny vztahující se k hotovostním platbám a nechávala si každou hotovostní platbu nad 1.000,- Kč schválit nadřízeným, došlo by k ochromení provozu lékárny. Z hlediska chybějící částky uváděla zaměstnankyně, že do provozovny má přístup více osob a tak nemohla řádně kontrolovat, kdo má přístup k hotovosti.

Jak rozhodovaly soudy?

Soud prvního stupně vyhověl podané žalobě zaměstnankyně s odůvodněním, že jestliže pokyny zaměstnavatele byly v rozporu s tím, aby se dosahovalo vyšších tržeb, pak nelze jejich poručení považovat za hrubé porušení pracovních povinností. Soud prvního stupně taktéž neshledal, že by jednáním zaměstnankyně došlo ke ztrátě uvedených 60.000,- Kč. Zaměstnavatel podal odvolání proti tomuto rozhodnutí.

Odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu zaměstnankyně na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Odvolací soud ve svém odůvodnění rozhodnutí uvedl, že zaměstnankyně porušila povinnost řádného hospodaření se svěřenými prostředky, když i přes příkazy zaměstnavatele opakovaně prováděla hotovostní platby nad 1.000,- Kč bez souhlasu nadřízeného. Odvolací soud rovněž dovodil odpovědnost zaměstnankyně za ztrátu finanční hotovosti, když byla pověřena vedením provozovny a řádným přepočítáním tržeb za každý den. Zaměstnankyně se rozhodla podat proti tomuto rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dovolání k Nejvyššímu soudu

Nejvyšší soud zamítl dovolání zaměstnankyně, kdy se ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu. K tomuto Nejvyšší soud: „V posuzované věci však nelze opomíjet, že žalobkyně „přes opakovaná upozornění“ zcela úmyslně opětovně porušila zcela jednoznačný zákaz zaměstnavatele vydaný v souladu s právními předpisy provádět hotovostní platby nad 1.000,- Kč za hotové, a tím porušila jednu ze stěžejních povinností zaměstnance charakterizující pracovní poměr jako výkon závislé práce – plnit pokyny zaměstnavatele vydané v souladu s právními předpisy [§ 301 písm. a) zák. práce]. Je právně nerozhodné, jak sama žalobkyně hodnotila vydaný pokyn, neboť zaměstnanec je povinen plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímá.“

Proti tomuto rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, uvidíme, zda případně Ústavní soud posoudí případ odlišně. Kompletní znění uvedeného a citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3840/2014 naleznete na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ pracovněprávního sporu je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.




Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.