WSJE: Slabá ekonomika klade otázky o logice Evropské měnové unie

Nejhmatatelnějším důkazem pochyb je pokles hodnoty eura v posledních týdnech. Euro od března, kdy francouzské průzkumy začaly naznačovat odmítnutí euroústavy, ztratilo deset procent a ve středu kleslo proti dolaru na osmiměsíční minimum 1,2158 USD. Investiční banka Goldman Sachs ve čtvrtek snížila odhad budoucího kurzu eura zčásti kvůli "politické nejistotě ohledně evropské integrace" po odmítnutí ústavy ve Francii a Nizozemsku.

ECB ve čtvrtek navzdory doporučením mezinárodních institucí a sílícímu tlaku podnikatelů a politiků odmítla snížit úroky a podpořit tím slabou ekonomiku měnové unie. Banka je přitom terčem sílící kritiky, protože ve vývoji jednotlivých největších ekonomik bloku jsou stále větší rozdíly a ECB není schopna určit optimální měnovou politiku pro žádnou zemi. Zatímco Německo a Itálie by potřebovaly nižší úroky, Španělsku s mnohem rychlejším růstem by naopak prospělo přitvrzení.

Podle průzkumů veřejného mínění v týdeníku Stern by si 56 procent Němců přálo návrat marky. Spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement ve čtvrtek řekl, že "jednotná celoevropská úroveň úroků dostatečně nectí německý podíl na evropské stabilitě".

Na konferenci vlivných pozorovatelů ECB dnes podle WSJE skupina ekonomů předloží zprávu, podle níž je měnová unie v ohrožení. Jednak je to kvůli neodpovídající politice vlád a absenci důrazných reforem, ale také kvůli "závažným rozdílům, které se nyní objevují v rámci zóny eura a které ohrožují její dlouhodobou soudržnost".

ECB již dva roky udržuje základní úrok na dvou procentech. Podle ekonoma Commerzbank Petera Dixona by však Itálie potřebovala sazby v blízkosti nuly a Francie s Německem kolem 1,5 procenta. Dynamickému Španělsku by se naopak spíše hodily úroky kolem tří procent.

"Vytváří to napětí a nelibost," řekl WSJE o dopadu unifikovaných úroků v zemích eura ekonom Ženevské univerzity Charles Wyplosz. Země jako Británie a Dánsko naopak mají radost z toho, že zůstaly mimo euro. Británie má ze stanovování vlastních úroků "ohromný" prospěch, řekl Michael Saunders z londýnské Citigroup a poukázal na mnohem vyšší tempa růstu Británie proti eurozóně.

Dnes se jeden z členů vlády země eurozóny vyslovil poprvé pro odchod své země z měnové unie. Itálie by o této otázce měla uspořádat referendum, řekl pro dnešní vydání listu La Repubblica ministr práce a sociálního zabezpečení Roberto Maroni.

Německá a Evropská centrální banka tento týden označily šířící se úvahy o rozpadu eurozóny za "absurdní". Poprvé tyto dohady přinesl ve středu týdeník Stern, který napsal, že nejvyšší němečtí finanční činitelé diskutovali o pravděpodobnosti rozpadu eurozóny. To německá vládní místa ostře popřela.

Prezident ECB Jean-Claude Trichet, který sám sebe označuje za "militantního" stoupence integrované EU, ve čtvrtek přirovnal dohady o vystoupení některé země k tomu, jako kdyby v USA odešly od dolaru "Aljaška nebo Florida". Za správný lék na hospodářské neduhy opakovaně označil strukturální reformy.

Úvahy o rozpadu eurozóny ale podpořil ve čtvrtek ekonomický poradce šéfa Evropské komise Josého Barrosa. Profesor Paul de Grauwe řekl, že nepřijetím ústavy EU se zvyšuje riziko zhroucení Evropské měnové unie a pádu jednotné měny euro, protože euro je bez zastřešující politické instituce dlouhodobě neudržitelné. Politická soudržnost EU je proto i problém ECB, připomněl de Grauwe.

Snížení úroků s ohledem na slabý růst největších ekonomik a nízké riziko vyšší inflace doporučily ECB v posledních týdnech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Mezinárodní měnový fond. Šéf ECB Trichet však ve čtvrtek potvrdil, že s uvolněním měnové politiky nepočítá, a pouze naznačil, že banka se odklání od inklinace ke zvýšení sazeb.