Odbory - získejte právo rozhodovat

Téma týdne: Vše o platech

Pohled zpátky

Odbory mají významné historické poslání, kterým je obhajoba hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Tento základní úkol všech odborů zůstal zachován do dnešní doby. Postavení a úloha je zakotvena ve všech významných mezinárodních dokumentech, kterými je Česká republika vázána. Právo na sdružování a odborové organizování je zakotveno v článku 27 Listiny základních práv a svobod, které je promítnuto do zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů.
Minulost nás přesvědčila o tom, že ochuzování pracovní síly vedla a vede k sociálním konfliktům, které nahrávají těm politickým silám či jednotlivcům, kteří touží po nastolení totalitního režimu, svržení demokratických institucí, a ke vzniku válečných konfliktů. Nejen z tohoto důvodu po první světové válce v roce 1919 vznikla Mezinárodní organizace práce (MOP) se sídlem v Ženevě, kde jsou zastoupeny vlády, odbory a organizace zaměstnavatelů cca 172 států světa. Cílem této organizace je právě čelit sociálním konfliktům.
Cílem MOP i EU je formou právních instrumentů vyvážit potřeby tržní ekonomiky a globalizace kapitálu s pracovními a sociálními podmínkami zaměstnanců, zejména, aby nedocházelo k neopodstatněnému snižování sociální ochrany a zhoršení pracovních podmínek zaměstnanců na úkor kapitálu. V současné době je to např. požadavek na flexibilitu pracovní síly, zavádění nových flexibilních forem práce.

Odbory v České republice

ČMKOS je nejsilnější a nejpočetnější odborovou konfederací v ČR a je stálým členem Rady hospodářské a sociální dohody. V rámci ní působí 35 odborových svazů, které sdružují zaměstnance podle odvětví národního hospodářství. Tito členové pak vytvářejí odborové organizace, které působí u jednotlivých zaměstnavatelů (základní odborové organizace) nebo působí na regionální úrovni, tj., že sdružují členy odborů od více zaměstnavatelů působících v daném regionu. Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců (tedy i odborově neorganizovaných) se zaměstnavatelem. Kolektivní smlouvy jsou nejen významným nástrojem pro úpravu pracovních a mzdových podmínek, ale zaručují zaměstnavateli po dobu platnosti kolektivní smlouvy sociální smír tzn., že pokud je kolektivní smlouva uzavřena nemohou zaměstnanci stávkovat a ochromovat tak činnost zaměstnavatele.

Jak je tato činnost odborových organizací efektivní, závisí především na její autoritě ve vztahu k zaměstnavateli, ale i k celému kolektivu zaměstnanců. A to je v České republice velký problém, který má své kořeny zejména v uplynulém období před rokem 1989. Naše odbory nemají zdaleka takové zkušenosti, jako je tomu ve státech EU. Nemají dlouhodobé zkušenosti z působení v podmínkách tržní ekonomiky. K tomu přispívá i fakt, že v druhé polovině devadesátých let měly složitou pozici i ve vztahu k tehdejším vládám.
Zaměstnanci se bojí zakládat odborové organizace a působit v odborových funkcích z obavy za ztráty zaměstnání přesto, že toto právo mají zaručeno mnoha právními dokumenty.

Jak založit odborovou organizaci

Odborová organizace může vzniknout sdružením již pouhých tří osob ve věku od 18 let. Stát prostřednictvím Ministerstva vnitra pouze eviduje vznik odborových organizací a dohlíží na to, aby nevyvíjely činnost politických stran nebo nepodnikaly. K tomu, aby odborová organizace měla postavení právního subjektu, ji musí zaevidovat na Ministerstvu vnitra, nebo – a to je mnohem praktičtější – přímo u některého z již existujících odborových svazů, v nichž se sdružují zaměstnanci podle profesí. Odborový svaz vám pomůže s náležitostmi při zakládání a navíc můžete okamžitě využívat všech výhod, které ve svých stanovách nabízí.

Vliv odborů

V poslední době se vliv odborářů zejména projevil v případě podepisování kolektivní smlouvy mezi vedením ČD a odbory. Půl roku vázlo jednání kvůli požadavku strojvůdců na zvláštní příplatek za jejích profesi.
Také Škoda Auto zažehnala hrozbu celodenní stávky zaměstnanců. Dohodla se totiž s odbory na zvýšení mzdových tarifů od 1. června ve všech platových třídách o sedm procent. Výsledek jednání s firmou schválila i podniková rada odborů. Na začátku jednání odbory požadovaly desetiprocentní růst mzdových tarifů, firma nabízela zpočátku nárůst v mezích předpokládané inflace, tedy asi pod tři procenta.

Zdroj: ČMKOS

Další finanční tipy a triky naleznete na www.finance.cz/aktuality.