Česko v žebříčku korupce

Téma týdne: Postavení Česka ve světě

Korupce neboli český úplatkářství, podplácení je v dnešní době velice často používaný výraz. Ať už v televizi nebo v jiných médiích čím dál více slýcháváme, že korupce roste, jedno obvinění státních úředníků střídá druhé, bez „obálky“ nic nevyřídíme... 

Nejen pro investory je míra korupce v daném státě důležitým faktorem rozhodování. Hrubý domácí produkt, míra inflace a další makroukazatele zjistíme jednoduše, jenomže jak změřit kolik a jak často si lidé berou úplatky? Žádné oficiální ceníky stále ještě neexistují.

Transparency International

Nejen z tohoto důvodu v květnu 1993 vznikla mezinárodní nezisková organizace Transparency International (TI). Byla založena lidmi, kteří díky svému působení v mezinárodních obchodních organizacích či v mezinárodní politice měli možnost zblízka poznat devastující důsledky korupce v celosvětovém měřítku. V době vzniku TI bylo ve většině zemí placení úplatků v rámci zahraničních operací legálním činem.

Transparency International se snaží sjednocovat všechny složky společnosti (státní sféry, podnikatelského sektoru, nevládních organizací a občanů) v jejich úsilí o omezování korupce. Prostřednictvím mezinárodního sekretariátu se sídlem v Berlíně a více než 80 národních poboček po celém světě se TI snaží na národní i celosvětové úrovni omezovat jak nabídkovou, tak poptávkovou stranu korupce. Velké úsilí je věnováno neustálému upozorňování na problém a nebezpečné důsledky korupce, prosazování strukturálních reforem, iniciování a prosazování dodržování mezinárodních úmluv a monitorování chování vládních orgánů, podniků a bank.

Indexy

Index vnímání korupce (Corrupiton Perception Index – CPI) se využívá od roku 1995. Zaměřuje se na korupci ve veřejném sektoru a seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. Index CPI hrál důležitou roli ve zvyšování veřejné informovanosti o korupci. CPI však pouze ukazuje na příjemce úplatků. Jeho základní nedostatečnosti je hlavně fakt, že CPI neodráží odpovědnost zemí-exportérů za šíření mezinárodní korupce. Proto od roku 1999 zavedla TI Index plátců úplatků (Bribe Payers Index; BPI), který seřazuje exportující země světa podle jejich sklonu k uplácení.

Jak bylo v úvodu naznačené, samotné měření míry korupce v daném státě je velice obtížné. Oba zmíněné indexy jsou založeny pouze na vnímání určité situace. Není možné založit srovnávání úrovně korupce v různých zemích na primárních empirických datech, například na srovnávání počtu zatčených či počtu soudních případů. Takovéto údaje obecně neodrážejí opravdovou úroveň korupce v příslušné zemi, ale spíše schopnost žalobců, soudů či médií korupci odhalovat. Jediná metoda sběru dat vhodných pro srovnání je stavět na zkušenostech a vnímání situace těmi, kdo jsou nejvíce vystaveni korupci v realitě, tedy podnikatelů, analytiků, obchodních komor atd.

Tabulka: Výběr států dle umístnění v žebříčku CPI

Zdroj: www.transparency.cz, www.transparency.org

Další finanční tipy a triky naleznete na www.finance.cz/aktuality.