Ptačí chřipka: Komise žádá členské státy, aby zpřísnily dohled

Komise požádala členské státy, aby zesílily dohled, a za tímto účelem jim poskytne finanční prostředky. Na zmíněním setkání byla dohodnuta řada kroků, včetně revize pohotovostních plánů a zvýšené ostražitosti, která má přispět k tomu, že se stávající opatření jako např. zákazy dovozu budou důsledně prosazovat. Všeobecný zákaz venkovního chovu drůbeže však nebyl uznán za přiměřený současnému riziku zanesení choroby stěhovavými ptáky.

Markos Kyprianou, komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele, řekl: „Chceme udělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili rozšíření této zničující epidemie do EU. Budeme i nadále pozorně sledovat situaci, abychom zajistili, že jsou zavedena veškerá vhodná opatření, která vedou ke snížení rizika.” 

Skupina odborníků hovořila o současné situaci ptačí chřipky v Asii včetně Ruska (Sibiře) a shodla se na tom, že není důvod k vážným obavám. K dispozici však není dostatek informací, pomocí kterých by se dalo určit, do jaké míry způsobují šíření choroby volně žijící ptáci.  O možnosti rozšíření choroby do EU prostřednictvím stěhovavých ptáků se vedla rozsáhlá diskuze. S ohledem na dosavadní znalosti o migračních trasách těch druhů ptactva, které by mohly představovat riziko šíření viru, dospěla skupina k názoru, že okamžité riziko pravděpodobně nehrozí nebo je nízké v závislosti na oblasti EU. I přesto bylo schváleno několik níže popsaných opatření ke snížení rizika.

EU zahájila již v roce 2003 intenzivní dohled nad domácím a volně žijícím ptactvem. Skupina odborníků přehodnotila opatření související s dohledem, která v té době zavedly členské státy a jež od té doby každoročně upravovaly. Všem členským státům doporučila, aby urychleně zrevidovaly a posílily programy dohledu, které byly naplánované na období 2005/06, prostřednictvím většího odběru vzorků vodního ptactva, jenž by mohlo představovat riziko zanesení choroby, podél tras letu. Je rovněž nutné zlepšit spolupráci mezi členskými státy a Komise ji bude koordinovat.

Na začátek září bylo naplánováno další setkání odborníků, na němž bude Komise koordinovat zesílený dohled, na který Společenství poskytne finanční prostředky.

Ve všech členských státech platí opatření, jež vyžadují právní předpisy EU, která zajistí, že pokud se ptačí chřipka objeví, její přítomnost bude zjištěna a tato choroba bude v hejnech drůbeže rychle eradikována. Klíčem k omezení rozsahu vypuknuté epidemie je včasné zjištění a rychlá reakce.

Skupina odborníků zmínila zvláštní preventivní opatření provedená nebo chystaná některými členskými státy v odvětví drůbeže jako odpověď na vypuknutí epidemie v Rusku, přičemž dospěla k tomu, že všeobecný zákaz venkovního chovu drůbeže je v současnosti nepřiměřený. I přesto je třeba na úrovni členských států zrevidovat a v případě potřeby posílit opatření zajišťující biologickou bezpečnost (např. dezinfekce vozidel, která se pohybují mezi zemědělskými podniky) v závislosti na posouzení rizik v jednotlivých případech. Posouzení by mělo brát v úvahu migrační trasy vodního ptactva a situace, ve kterých se volně žijící ptactvo může dostat do přímého kontaktu s ptactvem domácím (např. u rybníků). V rizikových situacích je rovněž třeba zvážit možnost očkování.

Skupina odborníků také doporučila členským státům, aby zavedly další programy na zlepšení informovanosti zemědělců, které by je podpořily ve zlepšování opatření zajišťujících biologickou bezpečnost, aby revidovaly a aktualizovaly pohotovostní plány, které jsou již připraveny v souladu s právními předpisy EU a aby zajistily, že se budou stávající opatření a kontroly na vnějších hranicích EU důsledně provádět, pokud jde o obchodní zásilky a osobní dovoz jednotlivci zejména s ohledem na ptáky v zájmovém chovu. V pohotovostních plánech je nutné plně zohlednit potřebu odpovídající ochrany pracovníků v odvětví drůbeže, kteří mohou být vystaveni riziku nákazy. V neposlední řadě je nutné poskytovat správné a spolehlivé informace o drůbežích výrobcích spotřebitelům, aby se zabránilo ztrátě jejich důvěry.