Čtyři miliony nezaměstnaných v EU nevěří, že někdy najdou práci

Unijní úřady práce nyní registrují přibližně 20 milionů nezaměstnaných, kteří nějaké místo minimálně formálně hledají. Poměrně častý je však i případ, kdy lidé raději pokračují v pobírání podpor od státu a případně si přivydělávají různými melouchy, než aby přijali špatně placenou a přitom namáhavou práci.

Hledání práce podle EK nečastěji vzdávají lidé s nízkým vzděláním, kteří nedokáží nabídnout firmám požadované znalosti techniky či jazyků. Mezi muži a ženami není v tomto ohledu téměř žádný rozdíl. Rezignace na aktivní hledání práce se rovněž zvyšuje s věkem. Lidé, kteří přijdou o zaměstnání jen několik let před dosažením důchodového věku, to pak obvykle řeší právě rezignací na hledání nového místa, nebo využitím předčasného odchodu do penze.

V unii se nyní průměrně odchází do důchodu v 61 letech a tato hranice se každým rokem posouvá o něco výše. V ČR nyní dosahuje rovných 60 let, na Slovensku necelých 58 let. Nejdéle v EU pracují Irové, kteří z posledního zaměstnání odcházejí průměrně až před 65. rokem života, o osm let později než Slovinci.

Kvůli stárnutí obyvatelstva naléhá EK na to, aby se podíl zaměstnanosti u starších lidí zvyšoval a dosáhl aspoň 50 procent. Dnes činí unijní průměr 41 procent, ČR je na tom se 42,7 procenty nepatrně lépe. Naopak Slovensko s 26,8 procenty a Polsko s 26,2 procenty pracujících starších lidí jsou na tom ze všech 25 států nejhůře.

Komise argumentuje, že klíč k většímu zaměstnávání starších lidí tkví především v celoživotním vzdělávání. Jako vzor dává Švédsko, kde pracuje téměř 70 procent starších lidí ve věku 55 až 64 let, nebo Dánsko, kde tento podíl činí 60 procent.