Průzkumy: Zemědělské dotace v EU směřují hlavně do velkých firem

Příjemce zemědělských subvencí zveřejnily například Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko, Dánsko a pod nátlakem Evropské komise i Belgie. Na předních místech v čerpání figurují nadnárodní giganti typu Nestlé, Philip Morris či Heineken.

Francouzský list La Tribune minulý týden uvedl, že zhruba 60 procent přímých plateb získalo 15 procent nejbohatších společností. Naopak 70 procent malých farmářů si mezi sebe rozdělilo jen 17 procent podpor. Sedm největších zemědělských firem ve Španělsku si mezi sebe loni rozdělilo stejnou částku, jako 12.700 tamních nejmenších farmářů. Z loňských 560 milionů eur rozdělovaných belgickou vládou získalo zase podle místního tisku přes 200 milionů trio předních společností Tiensesuiker, Corman a Hoogwegt.

"Společná zemědělská politika je koryto pro největší a nejbohatší evropské farmáře," uvedla Celine Charveriatová z nevládní organizace Oxfam. EU by podle ní měla podporovat drobné farmáře a ekologickou produkci, a ne lít peníze exportně orientovaným gigantům, kteří svou levnou produkcí ohrožují zemědělce třetího světa.

"Je to problém masivního politického selhání," řekl expert na zemědělství Jorge Nunez z Centra pro evropská politická studia. Systém je podle něj nastavený tak, že umožňuje i politické manipulace, což potvrzují i informace z jednotlivých členských zemí. Zemědělské podpory v minulosti získalo několik dánských ministrů, nizozemský ministr zemědělství, monacký princ Albert či britská královská rodina. Slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon měl také dříve podíl v podniku, pobírajícím unijní peníze.

Podle Nuneze je příliv peněz největším firmám způsobený stále přežívající silnou závislostí výše podpory na množství produkce či počtu zvířat. Mezi vedlejší efekty systému patří i takzvaná "ovčí či kravská turné", kdy je dobytek před příjezdem unijních inspektorů stěhován z farmy na farmu, aby zemědělci vykázali vyšší počet kusů a získali od EU více peněz.

Současné zveřejňování informací o příjemcích peněz podporuje i unijní komisař pro administrativu Siim Kallas. V příštím roce by podle něj mohl vzniknout internetový portál, na kterém by byly zveřejněny detaily o tom, kam unijní peníze směřují. Vyšší transparentnost podle Kallase přispěje ke zlepšení celého systému.