Sobotka: Kraje více peněz zatím nedostanou, hospodaří dobře

Podle ministra financí a úřadujícího předsedy ČSSD si kraje zatím mohou dovolit řešit případný nedostatek investic na obnovu infrastruktury pomocí úvěrů. "Já se zatím nebojím toho zadlužování krajů, ale každý kraj nese samostatnou odpovědnost za své závazky a vláda v tuto chvíli nemá žádné regulační nástroje, kterými by to mohla ovlivnit," dodal a upozornil, že během dvou až tří let by neměly s hospodařením krajů nastat výraznější problémy.

Hejtmani však upozorňují, že se pro krajské rozpočty blíží významné nebezpečí, které paradoxně představuje případný příliv peněz z Evropské unie. Pokud EU schválí finanční perspektivu na další léta, do ČR by mohly přitéct stovky miliard korun ve formě dotací na nejrůznější projekty. "Při objemech prostředků, se kterými se zatím pro rozpočtové období 2007 až 2013 počítá pro ČR, by například Moravskoslezský kraj mohl čerpat zhruba 35 miliard, musel by však ročně na dofinancování zajistit dvě miliardy korun, což není možné bez zásadní změny rozpočtové struktury ve státě," uvedl hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů Evžen Tošenovský.

Kraje podle něj budou mít za dva roky problémy právě s financováním projektů, a nezbude jim nic jiného než se zadlužit prostřednictvím bank nebo Evropské investiční banky. Úvěry jsou ale podle Tošenovského řešením právě jen pro předfinancování, nikoli pro hrazení příspěvku, který na investiční akci poskytuje kraj. Podle hejtmana musí s větším příspěvkem krajům právě pro financování evropských akcí počítat již státní rozpočet 2007. S čerpáním peněz navíc údajně bude mít problémy i stát.

Sobotka však věří, že peníze se nakonec najdou. Podle něj se ale na projektech dotovaných evropskou unií budou muset podílet mimo jiné i soukromé firmy. Stát se navíc chystá zrušit několik nepotřebných vládních dotačních programů, a část státních peněz tak uspořit. Každý rok se také zvyšuje objem peněz ve státním rozpočtu. "Vzpomínám, kdy objem se pohyboval kolem 600 miliard, dnes míříme k tisícovce miliard, které prochází jenom státním rozpočtem, nemluvím o veřejných rozpočtech," doplnil.

Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance však riziko nadměrného zadlužení krajů vzniká nejen v souvislosti s potřebou spolufinancování projektů podporovaných Evropskou unií, ale také s přenášením nákladů ze státního rozpočtu či mimorozpočtových fondů na rozpočty krajů. "Asi by bylo vhodné, aby existoval podobný kontrolní mechanismus zadluženosti krajů, jako existuje v případě obcí a měst," dodal.