Inteligentní účet sám spravuje vaše peníze

24.05.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Českým bankám vyrostla na poli spoření v posledních letech zdatná konkurence

Českým bankám vyrostla na poli spoření v posledních letech zdatná konkurence. Aby obstály , vymýšlejí nové a nové produkty . Jedním z poslednich je takzvané "inteligentní bankovnictví". Češi stále zůstávají podle statistik nejspořivějším národem ve střední Evropě. Způsob, jakým své úspory investují, přitom zůstává velmi konzervativní.

Čechům přitom vůbec nevadí, že bankovní produkty jsou velmi nevýnosnou variantou investic - jejich výnosy se pohybují jen mezi jedním a třemi procenty nad mírou inflace. Jedno až tři procenta je také jejich reálné zhodnocení. Největším trumfem v rukávu bank je samozřejmě vysoká míra bezpečnosti vkladů. Vláda navíc nedávno schválila novelu zákona o bankách, která zv

ýší limit pro pojištění vkladů u bank. Nový limit činí 15 tisíc eur (přibližně 530 tisíc korun). Dosud to bylo 90 procent vložené částky, maximálně však 400 tisíc korun. Naštěstí pro Čechy se ale zdá, že se blýská na lepší časy a stále méně lidí je ochotno nechávat své peníze na nevýhodných spořitelních knížkách nebo termínovaných vkladech.

Nejvyšší nárůst v Evropě

Majetek, který spravují podílové fondy, vzrostl jen za poslední čtvrtletí o sedm miliard korun. V absolutních číslech není majetek fondů ve srovnání s bankami veliký - činí jen o něco více než 60 miliard korun. Mnohem zajímavější je ale meziroční nárůst majetku fondů, který byl za loňský rok nejvyšší v Evropě a dosáhl 206 procent. Co nás na podílových fondech tolik láká? V prvé řadě jsou to vy

soké výnosy. Fondy peněžního trhu (nejméně riziková varianta) přinesly majitelům podílových listů šesti až osmiprocentní výnosy. Fondy investující do zahraničních cenných papírů však přinesly svým majitelům až dvacetiprocentní zhodnocení. Podílové fondy ale mají i další výhody: k svým penězům mají investoři okamžitý přístup a jestliže držíte podílové listy déle než šest měsíců, jsou jejich výnosy osvobozeny od daní. Jedinou nevýhodou je neexistence pojištění vkladů podobně, jako je tomu u bank. V posledních několika letech ale došlo k výraznému zprůhlednění hospodaření fondů, a tak je riziko krachu u kvalitně spravovaných fondů velmi nízké.

Státní podpora a pojištění vkladů přitahují

Čechy vůbec nejvíce přitahují ty finanční ústavy, kde mají zákonem zajištěné pojištění vkladů. Kromě bank jsou to také stavební spořitelny. V loňském roce se stavebního spoření účastnilo již 41 procent občanů. Stavební spoření láká kromě jistoty také vysokými výnosy, které mohou v ideálních případech činit až čtrnáct procent r

očně. Důvodem tohoto vysokého zhodnocení je státní podpora, samy spořitelny zhodnocují vklady jen o 3 až 4 procenta. Velkou výhodou stavebního spoření je také fakt, že výnosy jsou osvobozeny od daní. Peníze přitom můžete po pěti letech použít, na co si budete přát.Penzijní připojištění nedosahuje zatím popularity stavebního spoření. Na vině jsou dvě věci. První je odlišný cíl tohoto produktu. Penzijní pojištění by mělo být během na dlouhou trať. Tímto směrem také míří nově schválená novela zákona. Ta přinesla také nezmenšené příspěvky i v dalších letech připojištění, prodloužila minimální dobu trvání připojištění a nově zavedla možnost daňového odpočtu. Nevýhodou tohoto produktu je absence zákonného pojištění vkladů a nutnost platit z výnosů 15procentní daň.
Pro všechny předcházející možnosti spoření platilo jedno společné. K jejich realizaci potřebovali zájemci nějaký čas na zařizování. Nutné bylo také vědět, kolik peněz mohou na určitou dobu postrádat.

Inteligentní bankovnictví

Proto spoustě lidí zůstávaly peníze ležet na běžném účtu u banky. Kvůli nízkému zúročení, jež je v naprosté většině případů nižší než míra inflace, ztrácely pomalu svou hodnotu. Touhu klientů po vyšším zhodnocení jejich peněz na běžných účtech banky vyslyšely a nabídly jim produk

ty, které je možné shrnout pod označení inteligentní bankovnictví. Banky nabízejí prostřednictvím inteligentního bankovnictví klientům převod nepotřebných peněz z běžných účtů do produktů s vyšším zúročením a zpět.

Vyšší úroky pro volné peníze

Tento převod vyžadoval dosud příkaz klienta. Ten si musel také hlídat dostatečný stav hotovosti pro svou běžnou potřebu. Tato povinnost ale nyní odpadla. Stačí si určit limit zůstatku na běžném účtu a zbylé peníze banka automaticky převede.

Volba limitu probíhá podle konkrétních podmínek každé banky. Vždy ale jde o jednu z následujících možností či jejich kombinací.

Klient si zvolí maximální limit a banka nadlimitní peníze převede do jiných aktiv. Můžete si také stanovit minimální limit a banka pak automaticky převede peníze zpět tak, aby měl na účtu dostatečnou hotovost pro své potřeby. Třetí možností je pak kombinace obojího - volba optimálního limitu, kdy banka nadlimitní prostředky převádí do výhodnějších produktů a podlimitní zůstatek pak naopak doplňuje. Lim

it je samozřejmě možné měnit (někdy i několikrát denně).

Zdarma nebo za minimální poplatek

V cestě za vyššími úroky banky nabízejí nejčastěji termínované vklady nebo speciální spořící účty. Výjimkou ale nejsou ani nákupy podílových listů či investice do stavebního spoření. Pokud banka nabízí více možností, kam investovat, pak má klient samozřejmě na vybranou. Častější ale je automatický převod prostředků do jediné varianty výhodnějšího zúročení - nejčastěji to bývá výše úročený spořící účet nebo termínov

aný vklad.
Délka investice je samozřejmě závislá na typu instrumentu, do kterého probíhá převod prostředků. Například ČSOB nebo GE Capital Bank převádí prostředky na spořící účty a zpět denně. Při převodu na termínované účty je pak většinou minimální doba
jeden týden. Nejdelší dobou bývá jeden rok.

Výše úroků je závislá na typu investice a délce trvání. Pro a spořící účty se většinou pohybuje mezi třemi až šesti procenty, úroky běžných účtů se přitom pohybují mezi půl až dvěma procenty. Zřízení této služby nabízejí banky převážně zdarma, výjimkou je Česká spořitelna, která si účtuje za zavedení trvalého příkazu 20 korun.

Zdroj: LN z 24. 05. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka